Skip to content

Koronavirus masový zabiják není, obyčejná chřipka může zabít 100 miliónů lidí!

Koronavirus je strašákem posledních dní. Když se ozve „hepčík“, lekneme se. Většinou to je ale chřipečka. Když už se ozve, někdy tuto banální nemoc přejdeme. No, banální, jen u nás s ní souvisí až 2000 úmrtí ročně!

Nepodceňujte proto ji.

Dámy, už se nesmějte mužům, až je skolí rýmička. Může být nebezpečnější, než se zdá. Zejména, když zmutuje ve velkém. Pokud se k virům lidským přidají i ptačí a prasečí a rozhodnou se v našem těle udělat pořádný mejdan.

Z následné kocoviny se pak mnoho lidí taky nemusí probudit. Kterých pět největších chřipkových pohrom lidstvo opravdu ochromí víc než bubák koronavirus?

Španělská chřipka zabije 100 miliónů lidí!

Je po 1. světové válce, která vezme život 17 miliónům lidí. V táboře Funston v Kansasu se 4. března 1918 objeví kuchař s chřipkou. Za pár dní už stovky nemocných umírají na obyčejnou chřipku. Nemoc má původ nejspíš v Číně, odkud si ji vezou vojáci do celého světa.

Obyčejná chřipka zabije 50 až 100 miliónů lidí, mezi nimi jsou i malíř Egon Schiele (1890–1918), básník Guillaume Apollinaire (1880–1918) či zakladatelé Dodge Motor Company John Francis Dodge (1864–1920) a Horace Elgin Dodge (1868–1920).

Jen, co skončí 1. světová válka, musí být lékaři opět v pohotovosti.

Postrach z Ruska

Patrně jde o první epidemii, která postihne celý svět. Vypukne už na konci 19. století, kdy se významně rozšíří cestování. S ním cestují i viry. První nemocní začínají chraplat v městečku Buchara v Uzbekistánu.

Rusko v létě roku 1889 vyhlásí nejvyšší stav pohotovosti, umírá skoro 200 tisíc lidí. Odtud se chřipka šíří do Evropy, USA, Jižní Ameriky a Indie. Pak stagnuje, v březnu roku 1891 se hlásí znovu. Mezi milionem mrtvých je i vnuk královny Viktorie (1819–1901), Albert Victor (1864-1892).

Parazit z Asie

Další masová epidemie nastane v roce 1957 opět v Asii. První zmínky se objeví v Singapuru. Vakcíny jsou nasazeny v plné síle. Kdo cítí škrábání v krku, hned dostane recept na antibiotika. Podle expertů se nemoc šíří z Číny právě do Singapuru, odtud roztahuje svá chapadla do celého světa.

Ten je trochu rozčilený, objevují se totiž spekulace, že Čína příliš dlouho zadržovala informace o nebezpečném viru, který posílí ptačí stopa. Hodně pacientů přežije, i když si vytrpí své. Epidemie zabije asi milión lidí.

Roušek je dostatek, všude jsou návody na jejich používání.

Poslední velká epidemie

Opět asi milión obětí. Zase můžeme hledat kořeny v Asii. V roce 1968 do Hongkongu dorazí další mutace nebezpečné chřipky. Virus je zmutovaný, kromě ptačích a lidských virů se do party přidají i prasečí.

Divoký mejdan patogenů by mohl zabít desítky miliónů lidí, populace má ale jednu velkou výhodu. Očkování z 50. let zajistí imunitu. S hongkongskou epidemií na konci 60. let se v podstatě loučí chřipkové pandemie.

Od té doby se počet zemřelých ani nepřiblíží miliónu lidí.

Nemocných je mnoho, masový pokoj v nemocnici snáší, když je nečeká masový hrob.

Uměle vyvolaná epidemie?

Jen v roce 2009 jsou vědci trochu nervózní. Z Mexika se šíří chřipka. Opět jde o divoký koktejl lidských, prasečích i ptačích virů. Nakazí se i 2477 Čechů a 102 jich zemře. Čísla úmrtnosti jsou sice nemilá, ale spekuluje se, jestli nejde spíš o komerční hysterii.

Jen Česká republika koupí 700 tisíc vakcín a z toho 600 tisíc za 110 miliónů korun vyhodí!

Hlavně stylově s tradicí. Poslední epidemie chřipky se objeví v Mexiku. Výjimečně, jinak mají viry kořeny v Asii.
Foto: wikipedia.org, pineterest.com, instagram.com, euobserver.com, time.com, bbc.co.uk
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …