Přírodní pohromy na Zemi dokážou přepsat osudy milionů lidí, ale i přesto bychom si měli uvědomit, že to, co se děje ve vesmíru, je mnohem horší. V hlubokém vesmíru totiž zuří nekonečné bouřky a prší déšť, který by nás dokázal spálit na prach.

I když by se to mohlo zdát jako scéna z dystopického filmu, jedná se o skutečnou realitu. Tento článek vás provede těmi nejextrémnějšími meteorologickými jevy ve vesmíru.

Zjistíte, že i nejhorší pozemské bouře jsou jen slabým odvarem toho, co se děje na jiných planetách.

Déšť, který by vás zničil

Když se na Zemi procházíte v dešti, je to nanejvýš nepříjemné, ale ve vesmíru by vás podobná procházka mohla stát život. Na Venuši, například, prší kyselina sírová, která by dokázala rozleptat a spálit vaše tělo.

Zatímco na Saturnově měsíci Titanu sice prší, ale tekutý metan padá velmi pomalu. To ale neznamená, že je to příjemné. Představte si, že se procházíte v minus 300°C pod tekoucím olejem.

Na některých hnědých trpaslících je situace ještě horší. Jedná se o tělesa, která jsou příliš velká na to, aby byla planetami, ale příliš malá na to, aby byla hvězdami.

V jejich horké atmosféře se nacházejí železné páry, které kondenzují do mraků a vytvářejí železný déšť. Kdyby vás zasáhl takový déšť, malá železná zrnka by vás zasypala rychlostí 150 km/h. Přitom by vám nepomohla ani gravitace, která je tu až 300x větší než na Zemi.

Bouřky trvající staletí

Na Zemi bouřky trvají jen pár hodin, ale ve vesmíru je to jiné. Na planetách zuří bouřky, které mohou trvat i několik staletí! Nejznámější je Velká rudá skvrna na Jupiteru, která existuje minimálně od roku 1664 a je větší než celá naše planeta.

Větry v rudé skvrně dosahují rychlosti 600 km/h, což je 6x rychlejší než běžná pozemská vichřice. I Jupiter je však jen slabým odvarem toho, co se děje na Neptunu, největrnější planetě Sluneční soustavy. V bouřích tu větry dosahují rychlosti až 2500 km/h!

Vesmírné hurikány a tornáda

Když se na Zemi objeví tornádo, létají auta i domy vzduchem. Ta nejničivější pozemská tornáda dosahují rychlosti okolo 480 km/h. Ve vesmíru je to ale mnohem horší. Na Slunci se může objevit sluneční tornádo, které dosahuje rychlosti až 300 000 km/h!

V září 2011 se satelitu Solar Dynamics Observatory poprvé podařilo natočit sluneční tornádo, tvořené horkým plynem, které by dokázalo pětkrát obkroužit obvod Země.

Dalším extrémním tornádem je Herbig-Harův objekt, tvořený výtryskem žhavé hmoty z mladé hvězdy, který dosahuje rychlosti až 720 000 km/h.

Vesmírné počasí je ale mnohem rozmanitější. V srpnu 2014 byl nad severním pólem Země poprvé pozorován elektrický hurikán tvořený plazmou, tedy oblakem nabitého plynu. Tento vír se svými rysy podobal pozemským hurikánům.

Měl několik ramen točících se proti směru hodinových ručiček a klidný střed. Vír sice trval jen 8 hodin, ale mohl by narušit funkci navigačních satelitů.

I když se zatím nepotvrdilo, že by tento jev byl nebezpečný pro Zemi, je to důkaz, že vesmírné počasí je nepředvídatelné a nebezpečné.