Domů     Největší vědecké spory historie: A přece se posouvají…
Největší vědecké spory historie: A přece se posouvají…
1.7.2018

V dějinách vědy se čas od času vyskytne jedinec, který hlásá teorii, jež se na první pohled zdá naprosto bláznivá. Vědecká obec se na něj sesype a málem jej uklove. Osamělý badatel však bojuje dál a čas mu dá později za pravdu.

Typickým příkladem, který potvrzuje předchozí slova, je nesmiřitelný boj mezi německým meteorologem a astronomem Alfredem Wegenerem a jeho zavilým odpůrcem, britským geologem Philipem Lakem.

Když začátkem 20. století nahodil Wegener myšlenku, že kontinenty se postupně posouvají neboli driftují, téměř všichni vědci si ťukali na čelo. V reakcích na Wenegerovu teorii se objevovala slova jako nebezpečná, nesmyslná či nezodpovědná.

Rozvrtvení kontinentů nebylo v minulosti stejné jako nyní.
Rozvrtvení kontinentů nebylo v minulosti stejné jako nyní.

Alfred Wegener přichází na svět 1. listopadu 1880 v hlavním městě tehdy čerstvě sjednoceného Německa Berlíně. Později vystuduje meterologii a astronomii. Lákají ho severní kraje, od roku 1906 podniká pravidelné výpravy do Grónska. Ve svých 28 letech pak začíná přednášet na univerzitě v Marburgu.

Polovinu roku 1914 prořízne sedm sarajevských výstřelů, které míří na srdce následníka rakouského trůnu Ferdinanda d´Este. Poklidná doba prvního desetiletí 20. století plná valčíků a operet je u konce a evropští muži se chystají do zákopů.

Alfred Wegener není výjimkou. Již v prvním roce války je raněn a poté pro aktivní vojenskou službu shledán neschopen. To ovšem neznamená, že by jej armáda propustila do civilu. Militantní pruské důstojnictvo jej posílá k vojenské meteorologické službě.

V roce 1915 Wegener vydává knihu s názvem O původu kontinentů a oceánů. Název, který nápadně připomíná Darwinovo dílo O původu druhů, jistě nebyl vybrán náhodně. Základní myšlenkou Wegenerovy studie byl postupný pohyb kontinentů.

Podobně jako Darwinova kniha, i ta Wegenerova vyvolala ve své době vzrušení a znepokojení.

Že obrysy kontinentů do sebe zapadají podobně jako puzzle, si všiml již proslulý anglický filosof Francis Bacon. Ani Wegenerovi tento fakt nemohl uniknout.

Potíž je v tom, že Wegener je meteorolog a vědecká obec je udivena, proč se tenhle drzý mladík míchá do oboru, se kterým nemá nic společného.

Alfred Wegener.
Alfred Wegener.

Wegener si všiml, že na stranách dvou vzdálených oceánů dochází k zvláštním souhrám náhod. Podobně se zde utvářejí horniny i organismy. Na různých místech světa byly nacházeny velmi podobné zkameněliny.

To by ovšem znamenalo, že před mnoha lety mezery mezi kontinenty nebyly. Wegener nemá k dispozici moderní techniku, kterou by svou domněnku mohl potvrdit, ale nápad je na světě.

Jenže, ptá se sám sebe Wegener, jakým způsobem se vlastně světadíly posouvají? Má na tento jev vliv rotace Země? Či snad gravitace Slunce a Měsíce? Wegener si je vědom, že tohle asi nebude úplně to pravé a ve své studii na to i poukáže. „Newton teorie posuvu kontinentů zatím neobjevil,“ píše v nadsázce.

Ač Wegener přizná určité nedostatky své teorie, rychle se na něj sesype hromada kritiky.

Britský matematik a geofyzik Harold Jeffreys okamžitě poukazuje na to, že síly působící směrem od pólů a stejně tak i gravitační síly jsou asi milionkrát slabší než ty, které by byly nutné k přesunu kontinentů.

Jiní odborníci spíše souhlasí s tím, že kontinenty v minulosti byly propojeny úzkými pásy pevniny, podobně jako je propojena Severní a Jižní Amerika. Tyto úzké pásy se postupem času měly propadnout do moře. Ale nějaké posouvání kontinentů?

Naprostá hloupost, která hraničí se šílenstvím. „Ať se ten meteorolog vrátí ke svým mráčkům a neplete se do poctivé vědy,“ zní z řad učenců.

V roce 1922 se na scéně objevuje největší Wegenerův protivník – britský geolog Philip Lake. „On nehledá pravdu,“ píše Lake, „on obhajuje soudní případ a je slepý ke každému faktu, který hovoří proti němu.

Je snadné složit kousky skládanky dohromady, avšak, když to uděláte, není váš úspěch žádným důkazem, že jste je umístili na jejich původní místa.

A není ani dokázáno, že tyto kousky patří do téže skládanky nebo že jsou skutečně všechny.“ Lake volí argumentaci protkanou jak věrohodnými důkazy, tak osobními ataky.

Zvolený jazyk rychle zaujme odbornou i širší veřejnost a Wegener v některých kruzích získává cejch cvoka.

Polární oblasti se Wegenerovi nakonec staly osudnými...
Polární oblasti se Wegenerovi nakonec staly osudnými…

Na druhé straně Atlantiku se Wegener také nesetká s pochopením.

Například geolog Thomas Chamberlin se ptá zda „může být geologie ještě pokládána za seriózní vědu, když je možné, aby takhle zdivočela.“ Hovoří se zde o pohádkách a fantasmagoriích, které mohou studentům zatemnit mozek. Proti nešťastnému německému vědci se postaví téměř celý svět.

Mezi nejsilnější námitky patří ty, které pocházejí od geofyziků. Wegener argumentuje tím, že kontinenty se skládají ze skalnatého materiálu zvaného sial a pak kloužou po hustším, avšak měkčím podloží, které nazýval sima.

Měkkost vysvětloval předpokladem, že sima přechází tavením do tekutého stavu při nižší teplotě než sial. Fyzikální pokusy ale tento předpoklad neprokážou. Kromě toho výzkum seismických vln prokazuje, že oceánské dno je tuhé a ne měkké.

Koneckonců, ještě v roce 1943, kdy už je Alfred Wegener 13 let po smrti, americký paleontolog George Simpson píše: „Rozšíření savců s konečnou platností podporuje hypotézu, že světadíly byly po celou dobu existence savců v podstatě stabilní.“

Když se v polovině 19. století pokládá první transatlantický podmořský kabel, je na dně Atlantiku objeven zvláštní masiv.

Po podrobnějším zkoumání se ukazuje, že tento masiv je součástí dlouhého hřebenu, který velmi zhruba kopíruje jak americké, tak evropsko-africké pobřeží. Později se ukáže, že na dně oceánů je takových hřbetů více.

Pozdější výzkumy ve 20. století dokumentují, že žádná část mořského dna není starší než 200 000 000 let, což oproti pevnině je téměř dětský věk. Tento objev na kusy rozmetá teorii, že pevnina i oceánské dno vznikly ve stejné chvíli.

A navíc, pevninská kůra má jiné složení než kůra oceánská, která je zároveň i tenčí.

Záhada kontinentů pomalu spěje k rozluštění. Podle současných výzkumů se ukazuje, že oceánské dno vzniká z lávy, která pomalu vytéká z horských hřebenů. Nicméně až v posledních padesáti letech se záhadu podaří rozluštit.

Vnější část Země je rozdělena na několik tuhých desek. Pod oceány desky dosahují tloušťky 6 až 130 kilometrů, pod pevninou pak 30 až 300 kilometrů. Toto seskupení desek je nazýváno litosférou.

Desky pak zvolna plavou po plastické vrstvě z roztavené horniny na spodní části zemského pláště. A když se potká deska s deskou, může takové setkání způsobit značnou neplechu v podobě zemětřesení.

Himálaj vznikl tlakem indické desky na euroasijskou.
Himálaj vznikl tlakem indické desky na euroasijskou.

Nicméně, dodnes se vedou spory, co vlastně pohyb desek způsobuje. Řada vědců je přesvědčena, že pevninské desky jsou natolik tlusté, že jejich způsobilost k „plavbě“ je nejistá. Výzkum však neustává.

Asi nejzajímavějším jevem v této oblasti je tlak indického subkontinentu na zbytek Asie, jehož důsledkem je vznik Himalájí.

(Indie „frčí“ směrem do nitra Asie rychlostí pět centimetrů za rok.) Zdá se, že pod touto oblastí je jakýsi tavící kotel, který by mohl odpovědět na otázku, proč je Tibet plochý, zatímco kolem něj jsou všude ohromné horské masivy.

Měkký podklad zřejmě umožňuje, aby se zde zem zplošťovala, stejně jako se dokáže po čase zploštit třeba arašídové máslo.

Každopádně, Alfred Wegener položí k těmto výzkumům solidní základy. Dokonce se mu podaří velmi přesně odhadnout, že prakontinent Pangea se začal lomit před 200 miliony let.

Mimochodem, poslední odhady ukazují, že za nějakých 100 milionů let se všechny kontinenty opět spojí do jednoho.

Wegener je sice smutný z toho, jak je jeho teorie ve své době přijímána, ale nezatrpkne. Věnuje se meteorologii a přednáší ji na německých a rakouských univerzitách. V roce 1930 se chystá na svou další výpravu do Grónska.

Když se však pokouší přejít po ledovci do základního tábora, umírá. Je mu pouhých 50 let. Jeho tělo je nalezeno až následujícího polárního léta.

Foto: Pinterest, Illinois University, Wikipedie
Související články
Věda a technika
Od šarlatánství k vědě: Těžké začátky meteorologie
Meteorologie v polovině 19. století prošla významnou proměnou. Stala se organizovanou veřejnou službou, ovlivňující chod celého státu, od zemědělství po veřejnou bezpečnost. Jedinou její chybičkou bylo, že se na předpovědi nedalo vůbec spoléhat. To se mělo změnit až s příchodem první světové války. Po Velké Británii zahájily činnost národní meteorologické služby také v dalších státech světa a […]
Věda a technika
Není akné jako akné: Zpozorněte zejména v létě
Kromě běžného akné, které se vyskytuje především v době puberty v důsledku prudkých hormonálních změn, existuje však též takzvané kosmetické akné, které vzniká v důsledku používání některých mastných krémů. Často se tak děje ve snaze zamaskovat již vzniklé vřídky. Stejně tak, jako některé kosmetické prostředky mohou situaci s akné zhoršit, existují pak samozřejmě i takové, […]
Věda a technika
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký […]
Věda a technika
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
Zatmění Slunce roku 1868. Událost, kterou si nemůže žádný hvězdář nechat ujít. Francouzský astronom Pierre Janssen (1824–1907) není výjimkou. Jako první si všimne žluté spektrální linie. Neznámý prvek dostane jméno po bohu Slunce, Héliovi. Potrvá ještě 27 let, než skotský chemik William Ramsay (1852–1916) izoluje plynné helium na Zemi. Dost by se podivil, jak se […]
reklama
historie
Synové hor Hanč a Vrbata: Tragédie v ledovém pekle
Lyžařský závod v roce 1913 zaplatí životy dva výborní sportovci a sokolové, Hanč a Vrbata. Zatímco jeden možná přeceňuje síly, nebo jenom přeslechne volání po přerušení závodu kvůli nepřízni počasí, druhý se ho snaží zachránit. Kvůli mlze a chybějícímu oblečení ale nakonec zahynou oba.   Bohumil Hanč je sportovec, lyžař a běžec na lyžích. V […]
Volant patří první dámě Haně Benešové
„Řídit budu já,“ prohlásí sebevědomě emancipovaná první dáma Hana Benešová a její manžel Edvard Beneš poslušně usedne na místo spolujezdce. Nezávislá žena Hana Benešová (1885–1974), která je ale zároveň pro svého muže prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948) obrovskou oporou, si řidičský průkaz sice udělala až ve svých 50 letech, ale autům zcela propadá. V roce 1937 […]
Hagia Sofia: Byzantský klenot i důvod ke sporům
Rozměry symbolu Istanbulu s nepřehlédnutelnou kopulí by byly impozantní i pro jakoukoliv moderní stavbu. Ty však obsahují ocelové prvky, které ikonická Hagia Sophia rozhodně nemá. Co však má, jsou pohnuté osudy: byl to křesťanský chrám, mešita, muzeum a nově je opět mešitou. A to budí vášně! Hagia Sofia, tedy Chrám Boží moudrosti, okrašluje turecký Istanbul […]
Benešovy dekrety: Ostře sledované zákony
Ač se to tak ze zpráv v tisku může zdát, Benešovy dekrety nejsou o vyhánění Němců, nejsou legalizací pomsty a už vůbec nejsou dílem jednoho muže. Prezidentské dekrety, označované jako Benešovy, jsou právní normy vydávané exilovou vládou během druhé světové války a krátce po jejím skončení. Přestože většina jich už dávno ztratila platnost, stále budí […]
věda a technika
Pozor na ně! 3 nejjedovatější rostliny u nás
Skočec obecný (Ricinus communis) je oblíbená okrasná rostlina. Jeho semena obsahují prudký jed ricin a alkaloid ricinin. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 15 až 20 semen, pro dítě pouhých 3 až 5. Pokud semena sníte, zprvu budete mít příznaky podobné chřipce. Poté dojde k poškození sleziny, ledvin a jater. Zubatá vám zaklepe na dveře […]
70 stupňů pod nulou. Jak letěly Lego figurky do vesmíru?
Stavění z Lego kostiček otevírá dětem cestu ke kreativitě a fantazii bez omezení. Většina dětí někdy snila o dobrodružné výpravě do vesmíru a poznání všech pozoruhodných objektů, které se v kosmu nacházejí. Taková cesta do vesmíru nemusí být jen nesplnitelným dětským přáním – v budoucnu se totiž může stát realitou. Společnost LEGO chce dětem ukázat, že […]
Příroda jako architekt: Jak ledňáčci inspirovali Šinkansen
S rychlostí přesahující 270 km/h byl v roce 1989 japonský vlak šinkanzen zázrak techniky. Měl jenom jednu vadu – na hlasitou vlnu aerodynamického třesu, která vznikala s každým průjezdem tunelem, si stěžovali lidé i 400 metrů daleko. Problém dokázal vyřešit japonský inženýr Ejdži Nakacu díky svému hobby – byl totiž vášnivým pozorovatelem ptáků. Ejdži Nakacu […]
Ikony metropolí: Nejpozoruhodnější mosty na světě
Mosty slouží k přepravě vozidel a lidí přes vodní plochy nebo údolí – jako praktické stavby proto mají většinou především dopravní funkci. Mnohé z nich jsou však inženýrskými skvosty a boří naše představy o tom, co všechno je možné postavit. Některé z mostů jsou na první pohled obyčejné, jiné vzbuzují úžas. Některé se staly jedněmi […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Africká fialka je skromná kráska
panidomu.cz
Africká fialka je skromná kráska
A přitom dokáže přinášet radost po převážnou část roku. Existuje spousta druhů, takže si vybere každý. A nebo si můžete na okně vytvořit celou sbírku. Když se o ni budete jen trochu starat, budou vás její květy těšit celá léta. Kde se vzala? Květina pochází z Tanzánie, kde ji v roce 1892 objevil baron Walter
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v