Měla to být loď, která Hitlerovu Německu pomůže vyhrát válku. Obří bitevní loď Bismarck měla být schopna potopit jakoukoliv loď Spojenců a sama ustát přímé zásahy z jejich děl. V té době největší bitevní loď světa se však potopila už při své první plavbě.
Bismarck byl spuštěn na vodu roku 1939 a žádná spojenecká loď se mu parametry nemohla ani přiblížit. Dlouhý byl 250 metrů, výtlak při plném zatížení měl přes 50 tisíc tun a dosahoval rychlosti až 33 uzlů.
Versailleská smlouva uzavřená po první světové válce sice omezovala Německu maximální výtlak lodi na 35 tisíc tun, ale Hitler si s tím velkou hlavu nedělal. Osm děl hlavní baterie Bismarck mělo ráži 380 milimetrů.
BITVA V DÁNSKÉM PRŮLIVU
Bismarck vyplul na svou panenskou plavbu 19. května 1941. Podle plánu operace Rheinübung měl proklouznout do Atlantiku spolu s křížníkem Prinze Eugen a napadat spojenecké konvoje.
Lamanšský průliv však kontrolovali Britové a proto Bismarck zamířil z Gdaňsku do norského Bergenu a kolem Islandu do Atlantiku.
Ještě v přístavu v Bergenu však Bismarck vyfotografoval pilot průzkumného Spitfiru a v Dánském průlivu mezi Islandem a Grónskem mu zastoupila cestu britská vlajková loď HMS Hood a menší bitevní loď Prince of Wales.
Bitva však pro Brity skončila katastrofálně. Děla Bismarcku během deseti minut Hood úplně rozcupovala a z celé posádky přežili jen tři muži. To způsobilo šok.
Winston Churchill prohlásil, že Bismarck musí být potopen za každou cenu, a za jeho potopením se vydaly všechny lodě v blízkosti Británie. Bismarck byl však také zasažen, ztrácel palivo a musel zamířit do Francie na opravy. Britové ale zachytili depeši z Bismarcku a správně určili jeho polohu i cíl.
VYŘADILA HO ZASTARALÁ LETADLA
Britové se však obávali, že Bismarck jim uklouzne pod ochranu letadel startujících z francouzských letišť, a proto vyslali letku zastaralých torpédových bombardérů Swordfish, které připomínaly spíše stroje z první světové války, aby Bismarck zpomalily.
Jedno z torpéd z těchto letadel zasáhlo přesně kormidlo Bismarcku a zablokovalo ho. Bismarck tak byl prakticky vyřazen z boje. Ironií osudu zastaralými stroji, které se za normálních okolností nemohly s nejmodernější bitevní lodí světa vůbec měřit.
27. května ráno obklíčila britská pravidla Bismarck a zahájila palbu. Brzy vyřadila centrální stanoviště řízení palby i velitelský můstek. Bismarck teď už byl opravdu bezmocný.
Přesto se ho Britům nepovedlo poslat ke dnu, a teprve když byl v roce 1989 nalezen jeho vrak, potvrdilo se svědectví přeživších německých námořníků, že dostali rozkaz, aby loď potopili sami, aby nepadla nepříteli do rukou.
Loď, která měla Hitlerovi vyhrát válku, tak vydržela sotva týden bojových operací…