Kdo je autorem zřejmě nejstarší kuchařky na světě? Dá se podle pradávných receptů něco uvařit i dnes? Zřejmě první kuchařku, která se dochová celá, sepisuje Mithaikos ze Syrakus. Pochází z období kolem roku 500 př. n. l.
Brzy se ale kuchařské knihy rozmáhají. Proslaví se hlavně ta od římského gurmána Marka Gavia Apicia z 1. století n. l. V průběhu dalších století dochází k jejímu doplňování.
Zájmu se těší i dnes, kdy se lidé pokoušejí připravit podle ní různé pokrmy. Ukazuje se, že je to problém, hlavně kvůli chybějícím surovinám. Například silfium, rostlina ze severní Afriky, zmizela přibližně kolem roku 400 a v současnosti už nikde neroste.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Některé suroviny však lze připravit i dnes, například rybí omáčku, která se v Římské říši používala dokonce i do sladkých moučníků! Vyrábí se z nasolených makrel smíchaných s malými rybami, vše se uloží na tři měsíce do hliněných džbánů a nechá kvasit.
![Obrázek z Apiciova rukopisu (cca 900 n. l.) kláštera Fulda v Německu, který získala v r. 1929 (H.E.11 929) New York Academy of Medicine. FOTO: Bonho1962/Creative Commons/CC BY-SA 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/3-43-768x607.jpg)
Játra v medu
Ze které doby pocházejí nejstarší české kuchařky? Dávné recepty prý často uváděly přípravu masa na sladký způsob… Sbírky kuchařských receptů se u nás objevily již v 15. století. A opravdu tehdy vznikala řada receptů pro úpravu masa a vnitřností nasladko.
Jako příklad můžeme uvést jelení játra v medu: „Játra upečeme na roštu, nakrájíme na plátky a vložíme do svařeného medu, který jsme předtím okořenili hřebíčkem a tlučeným zázvorem.“ A proč právě med?
Posloužil totiž jako konzervační látka a pokrm tak bylo možné uchovat i několik týdnů.
![Med se osvědčí i jako výborná konzervační látka. FOTO: Scott Bauer, USDA ARS/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/2-40-768x1164.jpg)
Líčí přípravu 400 pokrmů
Na počátku 16. století vydává tiskař Severin první českou kuchařku, která se dochovala do dnešních dnů. Na 92 listech popisuje asi 400 různých pokrmů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zřejmě jediný výtisk z prvního vydání objevil v domě českobratrského tiskaře Oujezdského v Litomyšli známý český spisovatel Alois Jirásek (1851–1930). Kniha postrádala desky, titul, datum vydání i jméno autora.
V současnosti se nachází v pražské Národní knihovně.
Z této knihy pak čerpá alchymista Bavor Rodovský mladší z Hustiřan (asi 1526–1591), který roku 1591 vydává u Jiřího Nigrina (†1606) v Praze svoji knihu receptů a nepravdivě tvrdí, že jde o první českou publikaci svého druhu.