Schopností smát se jsou lidé nadáni už odpradávna. Stejně jako nám dnes, už pralidem usnadňoval komunikaci. Věděli jste ale, že byl a je zároveň našim nejlepším pomocníkem k léčbě mnoha neduhů?

Zlepšuje nám nejen náladu a zdraví, ale dokonce může i signalizovat nemoc. Jak smích lidem pomáhá? Umí se smát i „jiná“ zvířata?

Smích vnímáme jako hlasitý projev veselí a radosti. Je projevem neverbální lidské komunikace. U našich předků se vyvinul mnohem dříve než řeč, a to zřejmě jako společenský signál pro vyjádření pozitivních emocí či přátelství v rámci tlupy.

V určité formě se vyskytuje také u primátů a jiných savců. Schopnost smát se je člověku vrozená, nemusí se ji nijak učit. Miminka se smějí mnohem dříve, než pronesou své první slůvko. Smát se dokážou i hluchoslepé děti, které smích nikdy neviděly ani neslyšely.

Univerzální nástroj komunikace

Smích je univerzální i napříč jazyky a kulturami.

I když se setkají lidé z různých koutů světa, hovořící naprosto odlišnými jazyky, jejich smích bude znít podobně, klasickými slabikami ha-ha-ha, které ovšem musejí mít určitý rytmus, jinak nejsou lidským mozkem jako smích vyhodnoceny.

Každé „ha“ trvá asi 1/15 sekundy a opakuje se asi 5x za sekundu. Tento pravý a upřímný smích, při kterém se smějí nejen ústa, ale i oči, se vyvinul před 20 miliony let.

Měl zřejmě utužovat vazby uvnitř skupiny, z tohoto důvodu se i dnes smějeme v kolektivu s 30x větší pravděpodobností než o samotě, mladí lidé ale více než staří.

Rozlišíte upřímný smích od neupřímného?

O tisíce let později jej doplnil jiný smích, negativně zabarvený. Tento je spojen spíše s emocemi typu nervozity, výsměchu či nejistoty.

Již v 19. století si rozdílů mezi těmito dvěma druhy smíchu všiml francouzský neurolog Guillaume Duchenne, větší důraz na rozlišování mezi nimi a celkovou pozornost jim ale vědci věnují až v posledních desetiletích.

Zajímavé přitom je, že každý člověk umí tyto dva druhy smíchu od sebe spolehlivě odlišit. Mnoho lidí uvádí, že u negativního smíchu se „lidem nesmějí oči“, mimika se projevuje jen v dolní části obličeje. Neupřímný smích pak také jinak zní.

Zdarma vyléčí všechny neduhy

Srdečný, upřímný smích vyvěrá v reakci na vtip, lechtání či jiné podněty a má mnoho prokazatelných pozitivních účinků na lidské tělo i duši. Při smíchu mozek vylučuje endorfiny (uvolňují se i při fyzické námaze), tzv.

hormony štěstí, které navozují dobrou náladu a zvyšují odolnost těla vůči bolesti. Tlumí třeba nepříjemnou bolest páteře a ulevují od migrény.

Smích navíc snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, a naopak zvyšuje produkci bílých krvinek, díky čemuž dochází k posilování imunity.

V krvi se zvyšuje obsah imunoglobulinů neboli protilátek, které tělu pomáhají bojovat proti různým onemocněním, především dýchacích cest.

Místo cvičení se zasmějte

Při intenzivním smíchu dokonce spalujete kalorie jako při cvičení. Minuta smíchu prý dokáže nahradit 15 minut fyzicky náročnějšího sportování a 45 minut relaxačního cvičení. Smích totiž zvyšuje výdej energie a tep o 10–20 %.

Takže pokud se budete naplno smát 10 až 15 minut, spálíte 40 až 160 kJ, aniž byste se zapotili. Navíc si díky otřesům bránice, které smích doprovázejí, uvolníte zatuhlé svaly na šíji, zádech rukou a nohou, a dokonce posílíte břišní svaly.

Při smíchu je totiž aktivováno na 80 svalů celého těla, především těch obličejových.

Zdravé srdce i lepší paměť

Smích zlepšuje krevní oběh, zvyšuje zásobení krve kyslíkem, snižuje riziko mrtvice a infarktu a stabilizuje krevní tlak. Při smíchu dochází k masáži vnitřních orgánů, zlepšuje se dýchání, a dokonce i posiluje paměť a tvůrčí myšlení.

Má rovněž blahodárné účinky na lidskou psychiku. Jak již bylo řečeno, při smíchu se uvolňuje hormon endorfin, který zahání depresi, smutek a negativní myšlenky. Díky smíchu si lidé snadněji udrží životní nadhled, což může přispívat k dlouhověkosti.

Smích může prozradit i nemoc

Zajímavou studii provedli na londýnské University College, kde zjistili, že Alzheimerova choroba, která se projevuje dramatickým zhoršením paměti, o sobě dává vědět dlouho dopředu tím, že postiženému změní to, co mu připadá směšné.

Takový člověk nejprve ztratí zájem o satiru a absurdní komedie a začne se smát prvoplánovým gagům Charlieho Chaplina či Mr. Beana.

Postupem času ho rozesmějí spíše situace, které ostatním lidem vůbec nepřijdou směšně, ba co víc, někdy se smějí naprosto nevhodně, například úrazu blízkého člověka či přírodní katastrofě.

Při jiných nemocech zase mohou pacienti propadat nekontrolovatelným záchvatům smíchu.

Rozesmějí vás s partnerem stejné věci?

Smích je důležitým prostředkem také při seznamování. Muž se povětšinou snaží ženu ohromit tím, jak je vtipný. A žena se vtipům směje více, pokud se jí daný muž líbí. Když se začnou smát společně, má jejich vztah šanci i do budoucna.

U párů, které se smějí stejným věcem, je totiž větší pravděpodobnost, že spolu zůstanou. Mužský smích má základní frekvenci kolem 1000 Hz, což odpovídá vysokému C ženského sopránu. Muži při něm navíc často chrochtají a frkají.

Ženský smích pak zní ještě o oktávu výše než mužský a více se podobá zpěvu, protože jsou do něj ve větší míře zapojené hlasivky. Smích je zkrátka jedinečný, spojuje nás s ostatními, posiluje naše vztahy a chrání nás před chorobami, je to všelék. A navíc úplně zdarma.