Kdo jako první zemřel na morovou ránu? Odpověď na tuto otázku není snadná, ale vědci nedávno objevili jednoho možného kandidáta. Jde o mladého muže, který před 5300 lety zemřel v dnešním Lotyšsku.

Pohřben byl v neolitickém pohřebišti lovců a sběračů se třemi dalšími osobami. Analýza kostí a zubů ukázala, že se ve vzorcích jednoho muže nalézá dávný kmen morové bakterie.

„Velice pravděpodobně ho kousl hlodavec, infikoval se bakterií Yersinia Pestis a zemřel pár dní nebo týden poté na septický šok,“ vysvětluje Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Podle odborníků jde o morový kmen, který se v Evropě vyskytoval před asi 7000 lety, kdy se lidé začali věnovat zemědělství. Kolem jejich obydlí se stahovali hlodavci, kteří chtěli proniknout do skladů s obilím. Kousnutím přenesli infekci na člověka, ale k epidemiím moru ještě nedocházelo.

Řádění bakterie

Bakterie Yersinia Pestis má na svědomí první morovou pandemii ve Východořímské říši v letech 541‒543. Analýzou vzorků z Aschheim–Bajuwarenringského hřbitova v Bavorsku to roku 2014 prokázal David M. Wagner z univerzity v severní Arizoně.

Vědci vedení norským ekologem Nilsem Christianem Stensethem publikovali v roce 2015 studii. V ní identifikovali v období 1346‒1837 šestnáct roků, kdy se mor rozšířil z Asie do Evropy. Podle nich bakterie nepřenášeli krysy, ale pískomilové.

Umírá třetina Evropy

Stejná bakterie řádila v Evropě i v období vrcholného středověku. Za oběť druhé pandemie zvané „Černá smrt“ padla mezi lety 1347‒1353 minimálně třetina tehdejší evropské populace, podle odhadů to mohlo být 17‒28 milionů lidí.

Třetí morová pandemie vypukla v čínské provincii Jün-nan roku 1855. O její rozšíření podél jižního pobřeží Číny se postarali vojáci. Na konci 19. století se nákaza objevila i v Hong Kongu a indické Bombaji. Roznášeli ji námořníci.