Neandertálci nejenom žili v blízkosti lidí Homo sapiens sapiens. Někteří z nich se dokonce stávají součástí rodin Homo sapiens. Jak to víme? Díky výzkumu DNA. V roce 2010 totiž dochází k naprosto zásadnímu zlomu v této oblasti.
Vědci v týmu genetika Richarda E. Greena z lipského institutu Maxe Placka pro evoluční antropologii tehdy úplně poprvé přečtou z kostí neandertálský genom, tedy celý genetický kód, který určuje, jak neandertálci vypadají a jak funguje jejich tělo. Možná vás napadá, jak je vůbec možné dostat DNA z kostí starých téměř 40 000 let, aby vědci mohli ohlásit tak převratný objev?
Je to jako skládat rozbitý obraz. Vědci pečlivě sbírali úlomky kostí, extrahovali z nich kousky DNA a porovnávali je s tou naší. Výzkum to byl složitý.
Genetický profil vytvořili z mitochondrií neandertálce, který zemřel v chorvatské jeskyni Vindija pře před cca 38 000 lety, a porovnávali ho s genomy moderních lidí.
Zakládáme společnou rodinu
A co Greenův badatelský tým zjistí? Zajímavou věc, která možná hodně překvapí. V každém z nás je kousek neandertálce! Ano, většina lidí žijících mimo Afriku má asi 1–2 % své DNA získanou právě od neandertálců.
To znamená, že naši předci se kdysi dávno v pravěké době s neandertálci nejen potkávali, ale dokonce i zakládali rodiny. Co to způsobilo? Kousky neandrtálců v nás mohou být i docela užitečné pro život. V čem třeba?
Geny, které dnes jejich zásluhou nosíme, nám například možná pomáhají lépe bojovat s nemocemi nebo přežít chlad.
Hrajeme si nebo bojujeme?
Bylo soužití neandertálců a Homo sapiens vždycky přátelské? Možná ne. Když dvě skupiny používají stejné jeskyně, loví stejná zvířata a sbírají stejné bobule, může to vést ke sporům a často také vede.
Některé teorie proto říkají, že lidé Homo sapiens mohli být přímými konkurenty neandertálců. Možná lidé Homo sapiens dokázali lépe plánovat lov, rychleji se učili a vytvářeli větší skupiny. To jim dává jakousi výhodu v přežití.
Ale žádné přímé důkazy o válkách mezi nimi a neandertálci zatím nemáme. Vědci dosud na žádné takové nenarazili.
A protože víme, že se mezi sebou oba druhy také křížili a o tom máme k dispozici naprosto jasné důkazy, nejspíš spolu obvykle žili celkem mírumilovně.
