Francouzská nemoc neboli syfilis se na přelomu 15. a 16. století šíří Evropou.  Přispívají k tomu i předem dohodnuté sňatky, kdy si muži nemohou vybrat nevěstu podle svého gusta. Mnohdy proto končí v náručí lehkých žen, se kterými si užívají.

Paříž má na konci 15. století 100 000 obyvatel. Na ně přitom připadá na 6000 prostitutek. Tolerance k nim končí právě ve chvíli, kdy se roku 1495 v Paříži objevuje první případ syfilidy.

Lidé pochopí, že nakažené prostitutky jsou jedním „z kanálů“, kterými se choroba šíří. Začínají je proto tvrdě pronásledovat. Zákeřná nemoc táhne Evropou, v roce 1495 se objevuje v Dánsku, o rok později v Anglii a Německu. Do Čech dorazí na konci 15. století.

Své jméno získává v roce 1530 podle pastýře jménem Syfilis z básně veronského lékaře Girolama Fracastoreho (1478–1553).

Jde o Boží trest!

Církev považuje nákazu za Boží trest. „Vy s ďáblem spojení služebníci, když jste tak zvrácení, kéž vaše ledví chlípností shnije,“ vykřikuje zuřivě italský kazatel Girolamo Savonarola (1452–1498).

Stejného názoru jako on je i habsburský císař Maxmilián I. (1459–1519). Přisuzuje vznik choroby nemravnostem. 7. srpna 1495 vydává dekret, v němž syfilidu označuje za „zlou nákazu“ a výsledek hříšného chování.

Rozpoutá tím velký zájem lékařů o novou nemoc, s jejíž léčbou nemá nikdo žádné zkušenosti. Během let 1495–1498 vzniká deset lékařských pojednání o příznacích syfilidy.

Neuniknou ani panovnické hlavy

Císařská varování ovšem nikoho od prostopášnosti neodradí. Rudolf II. (1552–1612), další z habsburských panovníků, touto nemocí podle názoru antropologa Emanuela Vlčka (1925–2006) zřejmě také trpěl.

Syfilida se ostatně nevyhýbá ani prostopášným Svatým otcům. Umírá na ni papež Alexandr VI. (1431–1503). Svědectví o tom podává jeho španělský lékař Gaspar Torrella (1452–1520).

Líčí, že jenom během září a října 1497 má možnost setkat se s celkem 17 novými případy nemoci. Syfilidě neunikne ani další papež Julius II. (1443–1513), což dokládá jeho ceremoniář Paris de Grassis (asi 1470–1528).

Nemoc kosí také evropské panovnické dvory. Nakazí se francouzský král František I. (1494–1547) nebo anglický panovník Jindřich VIII. (1491–1547).