Metropoli sužuje tuhá zima, mráz a spousty sněhu. 29. ledna 1896 se ručičky hodin sunou k půlnoci. Obloha nad Malou Stranou ale září rudou barvou. Plameny šlehají z mlýna rodiny Odkolků.
Hořet začalo ve druhém patře, když během čištění zrní přeskočila jiskra ze stroje do moučného prachu. Okamžitě vzplálo celé křídlo mlýna. Zaměstnanci se pokoušejí vyvést z mlýnských stájí koně nebo odtáhnout nábytek.
Hasiči dostanou zprávu o ohni požárním telegrafem. Předá jim ji strážník, který slouží na Karlově mostě, a to z malostranského telegrafního automatu. Na místo přijíždějí tři stříkačky, které se činí, co mohou. Bojují s ohněm, jenže tlak vody v potrubí je malý. Nezbývá, než čerpat vodu z řeky.
Zničí i byty
Během čtvrt hodiny není téměř už co hasit. Hasiči přesto posílají další a další proudy vody. Chvíli to vypadá, že se podaří zachránit alespoň mlýnskou strojovnu. Jenže plameny už olizují i obytnou budovu, a tak se hasiči soustředí na ni.
Nakonec oheň zničí mlýn, ale byty a kanceláře zůstanou ohnivého pekla ušetřeny. Škody majitelé vyčíslí na 300 000 zlatých (chalupa tehdy stála 500–1000 zlatých).
Znečištěné ovzduší
Majitelé mlýnů už nedostanou povolení k obnově provozu, protože podle pražské obce kouř z mlýnského komína znečišťoval ovzduší v centru Prahy. Ohromný požár mlýnského gigantu se dostane i do literatury.
„»Když tenkrát hořely Odkolkovy mlejny,« zabručel Švejk, obraceje se opět na druhý bok, »přijeli hasiči až z Vysočan«,“ píše Jaroslav Hašek (1883–1923) v Osudech dobrého vojáka Švejka.
