„Ta křišťálová lebka je stará nejméně 3600 let! Podle indiánské legendy ji používali mayští veleknězové. Když jejím prostřednictvím věštili něčí smrt, pak se věštba vždycky naplnila. Je považována za zhmotnění veškerého zla. Proto jsem její existenci tajil,“ píše britský cestovatel.

A. Mitchell – Hedges (1882 – 1959) ji pojmenuje Lebka zkázy. Modely lidské lebky vyrobené z křišťálu jsou od 19. století populárním předmětem sběratelství. Mnozí tvrdí, že je vyrobily předkolumbovské civilizace Střední Ameriky.

Nejznámější lebku si Mitchell – Hedges údajně přivezl asi před 90 lety ze svých cest po tehdejším Britském Hondurasu, dnešním Belize ve Střední Americe. Další tři lebky patří prestižním muzeím v Londýně, Paříži a Washingtonu.

Asi devět jich vlastní soukromí sběratelé. Záhadě křišťálových lebek se vědci snažili přijít na kloub hodně dlouho.

Magické vlastnosti

Teprve kampaň, kterou kolem Lebky zkázy rozpoutá jeho adoptivní dcera Anna (asi 1907 – 2007), udělá ze všech křišťálových lebek skutečnou senzaci. V roce 1967 se rozhodne poprvé veřejně vystoupit a senzaci odhalit světu.

„Před 40 lety jsme objevili zapomenuté město v džungli. Našli jsme spoustu keramiky a nefritů a také Lebku zkázy,“ usmívá se záhadně do kamery. Lidé jsou fascinováni jejími tvary, které dokonale odpovídají anatomickým parametrům lidské lebky. Všichni mluví o jejích magických vlastnostech.

Zlatý důl

Anna se rozhodne lebku zpeněžit a v roce 1971 ji nechá vědecky přezkoumat. Ani v moderních laboratořích nejsou vědci schopni zjistit, že by lebka byla opracována nějakými moderními přístroji.

Vědci dokonce uvedou, že tak dokonalý tvar mohla získat jen leštěním pískem a vodou, což mohlo trvat od 150 do 300 let! A tudíž to je nejspíš práce mnoha mayských generací. Navíc objeví, že lebka má tzv. piezoelektrické vlastnosti.

To znamená, že při stlačení je schopna generovat elektrické napětí. Anna v lebce najde zlatý důl a jezdí s ní po světě!

A je po záhadě

Klec spadne až v roce 2008. Margaret Saxová z londýnského muzea použije k vypátrání původu jejich lebky poslední elektrotechnickou novinku – elektronický mikroskop, který je schopen objevit i ty nejmenší stopy po použitých nástrojích.

A lebka má jasné pravidelné stopy po moderním brusném kotouči. Také původ materiálu se dá pomocí moderní vědy prozkoumat. Křemen tohoto typu pochází z Madagaskaru nebo Brazílie a ne ze Střední Ameriky.

Největší podvrh

Ukáže se, že křišťálové lebky, vyráběné od poloviny 19. století, dá původně na světový trh francouzský archeolog a sběratel Eugen Boban (1834 – 1908) a položí tak základ k jejich legendě.

Také na Lebce zkázy se později najdou rýhy a řezy, vytvořené brusným kotoučem. Ve světle nových důkazů se tak slavné lebky stanou jedním z největších podvrhů v dějinách archeologie. I když už se asi nikdy nedozvíme, kdo je vyrobil a proč.