Hrdina založí město a to pak nese jeho jméno! Někdy je to opravdu takto jednoduché, jindy kapku zamotanější. Jaké příběhy se vážou k pojmenování známých světových metropolí?
Skutečně se Řím jmenuje po člověku, který možná nikdy neexistoval? Kdo byl v Londýně první, čím voní Hongkong a proč řeka není vždycky řekou? Vydejte se s námi na trochu jiný výlet napříč světem!
Nejslavnější bratrovražda
ŘÍM
Datum známe přesně. 21. dubna roku 753 před Kristem založí dvojčata Romulus a Rémus nové město. Po kom se ale bude jmenovat? Mezi bratry dojde k potyčce, při které je Rémus Romulem zabit. A budoucí metropole tedy dostává jméno Roma!
Ale co když ani jeden z legendárních bratrů ve skutečnosti neexistoval? Jedna teorie praví, že původ jména Říma je třeba hledat u jeho dávných obyvatel Etrusků. Jeden z etruských kmenů se jmenoval Ruma a místní řekla Tibera se také v etruštině nazývá Rumon.
Roma ale může vycházet také z latinského slovesa „ruo“, což znamená proudit či běžet. Anebo z řeckého „rome“, v překladu moc, síla či bojují armáda.
Divoký vládce
LONDÝN
„Bude to nová Trója!“rozhodne vůdce jménem Brutus kdysi v době bronzové, když na jihovýchodě dnešních britských ostrovů založí město. Troia Nova se později promění v Trinovantum, ovšem jen dočasně. Po Trojanech ovládne město jistý král Lud a jméno se mění CaerLudein, budoucí Londýn!
Takto to vypráví anglický kněz a historik Geoffrey Monmouth (asi 1095-1155), ovšem archeologické výzkumy příběhu moc neodpovídají. Vědci se kloní spíš k jiné verzi – v roce 43 našeho letopočtu sem přijdou Římané a založí město Londoniun!
Již předtím tu však byla keltská osada, a proto může jméno vycházet z keltského slova „lond“ (divoký). Anebo je inspirací přímo keltský král Londinose.
Pracanti v kotli
PAŘÍŽ
Píše se prý rok 52 našeho letopočtu, když se Římané usadí na malebném ostrůvku na řece, dnes nazývané Seina. A ani tady nejsou prvními obyvateli, patrně už v polovině 3. století př. n. l. sem přichází galský kmen Parisiů.
Proč se ale oni jmenují zrovna takto? Možná podle galského „parios“, což doslova znamená kotel. Jiní odkazují spíš ke slovu „pariosio, tedy řemeslník či pracující muž.
Ať to ale bylo jakkoliv, Paříž získává postupem času i řadu jiných jmen. Kde se vzala například přezdívka Paname, která se v posledních letech opět vrací do módy? Na počátku 20. století si prý Pařížané oblíbí klobouky zvané panama, které nosí pracovníci kopající Panamský průplav.
Vlhko a tma
MOSKVA
Ruské hlavní město se dělí o stejné jméno s řekou, která jím protéká. Kdo ho ale měl dříve? V tomto případě řeka! Už v raném středověku je důležitou dopravní cestou a někdy v 1. polovině 12. století kolem ní vyrůstá stejnojmenná osada.
A podle čeho se řeka jmenuje zrovna Moskva? V některém z předchůdců ugrofinských jazyků údajně může „mosk“ znamenat právě řeku, obecně vlhko, nebo zkrátka cokoliv spojené s vláhou. Nebo také se sychravým počasí.
Stejně tak to ale může být označení pro krávy, medvědy nebo tmu.
Jako z pohádky
VARŠAVA
Rybář Wars se zamiluje do mořské panny jménem Sawa, která žije v řece. A co tedy vznikne když jejich jména splynou v jedno?
Konec krásné legendy všichni známe, reálný výklad historiků je však méně romantický. Warszawa je nejprve malou rybářskou osadou na březích řeky Visly a její jméno znamená něco jako „patřící Warszovi“. Právě šlechtic Warsz se údajně ve 12. až 13. století zaslouží o to, že z původní špinavé vesnice postupně vyroste krásné velkoměsto!
Podle jiné teorie však Varšava může být jen odvozeninou jmen Warcisław či Wrocław. Koncovka -awa je pak typická u velkých polských měst.
V lednu u řeky…
RIO DE JANEIRO
V kalendáři je právě 1. leden roku 1502, když portugalští mořeplavci doplují k zálivu Guanabara v Brazílii. Záliv tehdy pokládají za ústí velké řeky, kterou na počest data objevení pojmenují Rio de Janeiro (Lednová řeka).
První osadu při pobřeží tu však založí Francouzi, a to si Portugalci nenechají líbit! Aby mohli zaútočit na francouzskou pevnost Forte Coligny, vystaví si tu stabilní základnu.
São Sebastião do Rio de Janeiro postupem času roste v město, bohaté díky cukrové třtině, obchodu s otroky či nálezů zlata a diamantů. A i když záliv Guanabara už si s ústím řeky nikdo neplete, bohaté přístavní město „Lednovou řekou“ zůstane napořád.
Co to tu voní?
HONGKONG
Ať už máme na mysli jen město, či celý region na jižním pobřeží Číny, význam slova je tu jasný. V jednom z čínských dialektů, kantonštině, Hongkong znamená „voňavý přístav“. A díky čemu si vysloužil tak krásné jméno?
Zatímco dnes je spojován s vůní orchidejí, ale také smogu z nekonečných front aut, po svém obchodním růstu v 16. století je především vývozcem vonného dřeva aquilaria neboli agarwood. Z něj se získává cenný oudový olej, který se využívá k výrobě parfémů.
Nebo i v potravinářství, jako vonná esence do vín a likérů.
Nebe na zemi
LOS ANGELES
Nekonečná úrodná půda, bažiny, mokřady, lesy. A také řeka plná ryb a zajišťující dostatek vláhy, u níž se usadí domorodci kmene Tongva. Brzy jsou jich tu tisíce a není divu. V kraji mezi řekou, mořem a horami se mají jako v ráji!
Všimnou si toho později i španělští kolonisté, kteří budoucí město považují doslova za „nebe na zemi“! Roku 1781 tak oficiálně vzniká El Pueblo de Nuestra Señora la Reina de los Ángeles del Río Porciúncula (Městečko Naší Paní, královny andělů od řeky Porciuncule).
Po čase je název raději zkrácen, andělé ale zůstali a stále se po nich jmenuje i bohatá řeka, která dnešním velkoměstem protéká.
Ten, kdo porazil Napoleona!
WELLINGTON
Māui chytí obrovitánskou rybu. Když ji však vytáhne na břeh, ryba se promění v zemi – dnešní Severní ostrov Nového Zélandu! Tak nějak vypráví maorská legenda vznik celého okolí novozélandského hlavního města, nazývaného maorsky Te Upoko o te Ika a Māui (Hlava Mauio ryby).
Pro příchozí evropské osadníky jsou ale maorská jména příliš složitá. Když chtějí Angličané v roce 1840 ze slibně se rozvíjející osady vybudovat vlivný přístav, pojmenují ho jednodušeji. Po oblíbeném mecenáši britské obchodní Novozélandské společnosti, vévodovi z Wellingtonu (1769– 1852). Právě po tom, který v roce 1815 porazil Napoleona ve slavné bitvě u Waterloo.