Z někdejších přátel Čingischána a Džamuchy se stali nepřátelé. Džamuchův bratr ovšem jednoho dne odvedl Temüdžinově družině koně. Čingischánova pomsta na sebe nenechala dlouho čekat a zloděj byl zabit. To se stalo poslední kapkou ke konci jejich přátelství.

Někdejší přítel Ďžamucha proti němu poslal armádu o 30 000 bojovnících. K boji došlo u Dalan-baldžutu. Přesila se stala Čingischánovi (1155/1162‒1227) osudnou. Poražený se stáhl do soutěsky Džerene. Ovšem Džamucha protivníka nechal být.

Tím udělal velkou chybu. Další roky se Čingischánovo vojsko zdokonalovalo ve strategii. V roce 1202 se proti Čingischánovi postavil i jeho dosavadní spojenec Wang-chán.

Největší výhody: disciplína, loajalita a věrnost

Čingischánova armáda vynikala disciplínou, loajalitou a věrností, o jaké si například evropští vojevůdci té doby u svých vojáků mohli většinou nechat jenom zdát.

„Mongolové vyrostli v koňských sedlech, od jara do zimy se cvičí ve válce a každý den jezdí na lov. Je to jejich způsob života,“ psal čínský historik z doby Sung.

Strategický fígl Čingischána tkvěl také v tom, že do vojska začlenil i poražené kmeny Kerejtů a Najmanů. Pravděpodobně za dostatečnou odměnu. Navíc se tak dostali do ochrany silné a centralizované vlády. Přežili v boji proti Džurčenům a Tangutům. Z prvních 13 000 vojáků se tak velikost armády vyhoupla až ke 100 000 mužům.

Odměňovalo se podle zásluh

Obrovská masa naprosto nesourodých mužů dostala pevnou ruku. „V mé armádě se odměňuje podle zásluh,“ prohlásil Čingischán.

V tomto byl daleko před Evropany, kde rodový původ byl často automaticky důvodem k vojenskému titulu bez ohledu na schopnosti vojáka. Vznikla garda o 10 000 válečnících, která dozírala nade všemi ostatními vojáky a starala se i o bezpečnost chánova sídla.

Prostý voják z této gardy byl nadřazený i veliteli, kterému jinak ve zbytku armády podléhalo 1000 válečníků. Do gardy se zařazovali ti nejstatečnější a nejloajálnější bojovníci.

Přitom jednotky o počtu 1000 válečníků se staly základem armády a veleli jim takzvaní tisícníci. „Byli nepřekonatelní na válečném poli, kde nikdy nepostoupili vpřed, když byli v nevýhodě… Sto jezdců cválajících kolem mohlo obklíčit tisíc mužů.

Tisíc mužů mohlo zabrat stovky mil. Pokud jejich nepřítel své síly rozptýlil, nebo semknul, udělali to taky,“ popisovaly dobové zdroje schopnosti Čingischánových vojenských jednotek.