Je možné, že tak jednoduchý organismus stál na počátku všeho živého a vyvinuli jsme se z něj nakonec i my, páni tvorstva? Zdá se, že ano!

Podle nové studie houby a jejich jednodušší formy – plísně, natolik okysličily prostředí v oceánech, že mohly začít vznikat složitější organismy. Jak vlastně vypadal proces vzniku života z hub?

Život je starý 650 000 000 let

První houby se podle této teorie objevily někdy před 700 000 000 lety v mělkých povrchových vodách a právě ony sehrály klíčovou roli v dalším okysličování oceánů.

Odhalily to analýzy DNA. To pak usnadnilo vývoj vyšších forem života, které se začaly objevovat až před 650 000 000 lety. Ze starší doby totiž nebyly objeveny vůbec žádné fosilie, což znamená, že vyspělejší život na Zemi žádný nebyl.

Čím se houby živily?

Tyto mnohobuněčné organismy se skládaly z pórů a kanálků, jimiž protékala mořská voda, z níž si dokázaly odfiltrovat potřebné živiny. Ty pocházely z prvních jednobuněčných organismů, vytvářejících na dně moří sedlinu, která při hnití spotřebovávala kyslík.

Houby začaly tento materiál likvidovat a hladina kyslíku se začala zvyšovat. Více kyslíku znamenalo i vývoj dravějších forem života, které se začaly požírat navzájem, což ohlásilo začátek moderního mořského ekosystému s potravními řetězci, jak jej známe dnes.

Naše pramáti byla houba!

Všeobecně je přijímána teorie, že první pozemští živočichové se vyvinuli z jejich mořských předchůdců. Vývoj pak pokračoval už na souši a savci včetně člověka se vyvinuli z těchto suchozemských druhů.

Skok od houby k člověku je samozřejmě nesmírně dlouhý, ale mnoho vědců je přesvědčeno, že nejpravděpodobnějším kandidátem na jakousi pramáti Evu, z které všichni pocházíme, byla právě nějaká ta mořská houba.

Pavel Přeučil