Domů     Modré oči: Vznikly kvůli jediné chybě!
Modré oči: Vznikly kvůli jediné chybě!
24.10.2023

Modrooká není jen holka od potoka, ale zhruba 800 milionů lidí chodících po naší planetě! Když tedy nejsou žádnou vzácností, proč se zrovna k modrým očím váže tolik příběhů a zajímavých teorií?

reklama

Za všechno může malíř jménem melanin. Ten barví nejen naše oči, ale i vlasy a pleť. Kvůli pěknému vzhledu to ale nedělá – jeho hlavním posláním je chránit nás před sluncem!

Na kůži ho jednoduše trochu přibude, kdy se vystavujeme škodlivým paprskům (opálíme se), v oku má zase jiné triky! V zadní vrstvě duhovky, zvané epitelium, ostražitý melanin hlídá pokaždé – proto mají všichni (i modroocí) tu část oka hnědou.

V přední vrstvě duhovky (stroma), tvořené vlákny a buňkami naskládanými přes sebe, může být pigment také a pak má člověk hnědé oči.

Anebo tam pigment není, a sluneční paprsky přes ni procházejí podobně jako průhlednou vodou. A protože stejně jako voda odrážejí tyto oči jen trochu světla s krátkou vlnovou délkou, jejich výsledná barva je… modrá!

reklama
Všichni modroocí lidé na světě jsou vzdálení příbuzní! Foto: Pezibear / Pixabay.
Všichni modroocí lidé na světě jsou vzdálení příbuzní! Foto: Pezibear / Pixabay.

Hnědé se závadou

Pokud byste se jako modroocí ocitli v pravěku, budou tam z vás možná trochu nesví. Všichni naši dávní předkové totiž mají oči hnědé! Proč se to změnilo? Dřívější teorie tvrdí, že to způsobí přesun lidí z Afriky do chladnějších oblastí, kde je i méně slunce. A znělo by to logicky, kdyby novější studie neukazovaly jiným směrem.

Po podrobném výzkumu na přelomu 20. a 21. století přijdou vědci z Kodaně s tím, že za zrození modrých očí mezi lidmi mohou geny! Nebo přesněji jejich chyba – mutace na genu OCA2.

Tento gen kóduje protein P, který se podílí na tvorbě melaninu, a důsledkem mutace je tak vlastně neschopnost vytvořit hnědé oči. I když je tedy tito lidé mají v genech, možnost je vypnuta. Oči zůstanou modré.

Nejprve mají všichni lidé oči hnědé, měnit se to začne zhruba před 10 000 lety. Foto: Adamneil / Pixabay.
Nejprve mají všichni lidé oči hnědé, měnit se to začne zhruba před 10 000 lety. Foto: Adamneil / Pixabay.

Kdo byl první modroočko?

Dánští vědci se pustí do výzkumu opravdu s vervou a zanalyzují DNA lidí s modrýma očima z mnoha zemí světa. A zjistí, že jsou opravu všichni nositeli stejné mutace, uložené na stejném místě.

Zatímco u hnědookých je část DNA ovlivňující barvu očí rozdílná, u modrookých je naprosto identická! „Z toho usuzuji, že všichni lidé s modrýma očima mají jednoho společného předka!“ tvrdí dokonce jeden z výzkumníků, profesor Hans Eiberg.

A co o tomto pradědečkovi všech modrookých víme? Žije zhruba před 6000 až 10 000 lety, někde východně od Černého moře, a díky jeho potomkům se pak modré oči postupně vydávají směrem na severozápad. Nejvíce se jim zalíbí v Evropě a na Blízkém východě.

Evropská záležitost

Dnes nosí oči barvy nebe 8 až 10 % lidí a jde o druhou nejčastější barvu na světě. Hledejme hlavně v Evropě, případně u národů s evropským či blízkovýchodním původem. Vůbec nejvíce modrookých je v severní Evropě (až 70 %), nejméně pak v jižní (asi 20 %).

Proč ale zrovna Evropané, zatímco v Asii nebo v Africe zůstávají věrni hnědé? To samozřejmě vrtá hlavou mnoha vědcům a vymýšlejí různé teorie.

Od té, že modré oči se lépe vyrovnávají s onemocněním SAD (sezonní afektivní porucha), vznikajícím z ošklivého počasí a častým u severských národů, až po chování při výběru partnera.

Světlá pleť, vlasy i oči jsou vnímány jako znak atraktivity, a muži si takto v minulosti vybírají ženy právě v Evropě – mají totiž z čeho! Kvůli špatným klimatických podmínkám po poslední době ledové tu toho stále moc neroste a lidé se musí živit lovem.

Lovit chodí hlavně muži a často přitom umírají! Genetické analýzy z tehdejších pohřebišť ukazují, že na jednoho muže tehdy přidá nejméně 7 žen!

Modrým očím se přisuzuje větší atraktivita, v některých kulturách i nadpřirozená moc. Foto: Willgard / Pixabay.
Modrým očím se přisuzuje větší atraktivita, v některých kulturách i nadpřirozená moc. Foto: Willgard / Pixabay.

Modré zatracení

Vše ale nese svou daň. Zatímco melanin v hnědých očích poskytuje ochranu proti UV záření, modré jsou mnohem více v ohrožení! Modroocí jsou citlivější na světlo, častěji je trápí zánět spojivek, ale i vážná makulární degenerace či různé druhy očních nádorů.

A nejde jen o nemoci oka, výzkumy také potvrdily, že lidé z modrýma očima mají častěji cukrovku 1. typu, jsou náchylnější k autoimunitním onemocněním jako třeba rozrušená skleróza, mají vyšší sklon k migrénám, Alzheimerově chorobě, revmatické artritidě i k různým alergiím.

V řadě kultur jsou modré oči považovány za symbol čarodějnictví, a navíc mnohou znamenat i nevýhodu při některých sportech. Třeba při basketbalu – kvůli horšímu vnímání hloubky prostoru.

Modré oči jsou průhledné. Odrážejí jen světlo krátké vlnové délky. Foto: timkraaijvanger / Pixabay.
Modré oči jsou průhledné. Odrážejí jen světlo krátké vlnové délky. Foto: timkraaijvanger / Pixabay.

Lepší tenisté a větší alkoholici

Vy modroocí ale nezoufejte, výhod vaší barvy očí se také najde dost! Kromě atraktivity se lidem s modrýma očima dříve přisuzovala nadpřirozená moc a vyšší inteligence (i když potvrzeno to není).

U jiných sportů, jako je třeba tenis nebo box, mohou být modré oči naopak výhodou, protože mají schopnost rychlejší reakce.

Některé studie u modrookých potvrzují vyšší toleranci vůči bolesti, často se zmiňuje také vyšší tolerance k alkoholu. Podle závěru vědců z Georgijské státní univerzity v Atlantě toho modroocí při pití skutečně více vydrží právě díky absenci melaninu.

Ten totiž napomáhá i přenášení alkoholu k mozkovým buňkám. Zatímco hnědoocí už jsou opilí, na modrookých po stejném vypitém množství není nic znát. Což ale nese i vyšší riziko alkoholismu!

Majitelé modrých očí mají mnohé výhody. Mimo jiné vidí o dost lépe ve tmě. Foto: cocoparisienne / Pixabay.
Majitelé modrých očí mají mnohé výhody. Mimo jiné vidí o dost lépe ve tmě. Foto: cocoparisienne / Pixabay.

Jaké oči bude mít?

Při narození jsme téměř všichni modroocí, pigment ještě v duhovkách není. Změní se to obvykle do prvních narozenin (ale klidně až do třetích) – oči buď modré zůstanou, nebo se pigment přidá.

A dá se předpovědět, jaké oči vaše dítko bude mít? Přestože je to dáno geny, rozhodně to neznamená, že oba modroocí rodiče musí mít modrooké dítě! Klidně se může narodit hnědooké, i když pravděpodobnost je mnohem nižší.

Zatímco dříve taková situace vyvolávala pochybnosti o otcovství, dnes už víme, že dědičnost barvy očí je mnohem složitější. Roli nehraje jeden nebo dva geny, ale rovnou 16! A vliv má i samotná struktura oka.

Zda oči budou modré, nebo si zvolí jiný z krásných odstínů palety, je tedy do poslední chvíle tajemstvím.

reklama
Foto: Pixabay úvodní foto: cocoparisienne / Pixabay
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz