Je 2. října 1996 krátce po půlnoci a z ranveje letiště v Limě právě stoupá do noci Boeing 757 společnosti Aeroperú, označený jako let číslo 603, který míří do Santiaga de Chile. Jde o moderní stroj plný nejmodernějšího technického vybavení, které pomáhá pilotům při práci.
Těžko se proto věří, že ho za pár desítek minut pošle na hladinu moře kus lepící pásky za několik korun…
A posádka nemůže udělat nic, aby letadlo a pasažéry na palubě zachránila před nejhorším.
PODIVNÁ HLÁŠENÍ POČÍTAČE
Kapitánem letu 603 byl sedmapadesátiletý Eric Schreiber, druhým pilotem dvaačtyřicetiletý David Fernández. Šlo o zkušenou posádku, která dohromady nalétala přes třicet tisíc hodin. Když se však oné noci odlepili od ranveje, okamžitě si všimli něčeho podivného.
Výškoměr i rychloměr letadla indikovaly nulu, ačkoliv letoun se zjevně nacházel ve vzduchu. Vzápětí se začaly krátce po sobě ozývat nepochopitelné, protichůdné poplachy, ze kterých si piloti vůbec nedokázali poskládat, co se děje.
Kontaktovali proto letového dispečera v Limě a požádali ho o pomoc s navedením zpět na letiště, protože ve tmě a nad oceánem nedokázali určit výšku ani polohu. Právě dispečer letového provozu jim však nevědomky zasadil poslední smrtící úder – piloti ho opakovaně žádali o potvrzení výšky a dispečer je ubezpečoval, že drží výšku tři tisíce metrů.
Tento údaj ovšem na jeho radar přicházel z kapitánova odpovídače, který po celou dobu indikoval chybné hodnoty. Letadlo se ve skutečnosti každou vteřinou blížilo k hladině oceánu. Ve stejnou dobu piloti dostávali varování, že letí příliš vysoko, příliš rychle, příliš pomalu a příliš nízko – to vše najednou.
Na letišti se mezitím chystal ke startu Boeing 707, aby zmatené letadlo nalezl a doprovodil bezpečně zpět na letiště, ale než stačil vzlétnout, došlo k nevyhnutelné tragédii. Zhruba 25 minut po vzletu protlo levé křídlo letu 603 poprvé vodní hladinu.
Překvapeným pilotům se ho ještě podařilo nakrátko zvednout do vzduchu, ale levé křídlo bylo kriticky poškozené. Letadlo se převrátilo, dopadlo na vodu a roztříštilo se. Všech 70 cestujících a členů posádky zahynulo.
NEUVĚŘITELNÁ CHYBA ÚDRŽBY
Podivné chování přístrojů letu 603 bylo nějakou chvíli záhadou, ale jakmile se podařilo najít vrak, záhada byla rozluštěna. Zato na povrch vyplavalo neuvěřitelné diletanství při údržbě letadla předcházejícího večera.
Pracovník údržby se rozhodl letadlo umýt, ale musel zajistit, aby se do Pitotových trubic, které indikují měřením rychlosti a tlaku vzduchu data pro palubní přístroje, nedostala voda. Pokud letadlo stojí, používají se na tyto trubice speciální, jasně barevné látkové kryty s výrazným upozorněním, aby je obsluha nezapomněla odstranit.
Ty by ale tlaku vody neodolaly, a proto pracovník údržby vývody trubic přelepil lepící páskou. Poté ji ale zapomněl sundat. A namísto jasně barevné pásky, jakou měl v této situaci použít, použil obyčejnou, která se na povrchu obrovského stroje snadno ztratila.
Trubice přelepené páskou tak logicky po celou dobu registrovaly chybnou rychlost proudění i tlak a tím dodávaly do palubního počítače nesmyslné hodnoty. K tragédii sice významnou měrou přispěl noční let, ale bez této kritické chyby při údržbě by se nikdy neodehrála.
Firma Boeing a společnost Aeriperú přijaly odpovědnost a pozůstalým vyplatily do té doby nejvyšší odškodné, téměř milion dolarů za osobu. Aerolinky Aeroperú se po havárii dostaly do finanční krize a v roce 1999 vyhlásily bankrot.
Pracovník údržby, který přelepil trubice, byl za usmrcení z nedbalosti odsouzen ke dvěma rokům vězení, přestože se hájil, že pásku odstranil a letadlo poslala na hladinu moře sabotáž. Dodnes je nejasné, proč nepoužil pro přelepení trubic jasně barevnou pásku, jak mu předpisy pro údržbu nařizovaly.