„Nádherné,“ poznamená Minójec, když si v roce 1800 př. n. l. vybere na trhu šperk pro svoji ženu. Čilý obchod, výroba zbraní a šperků ze zlata a slonoviny, pěstování oliv a vína, takový luxus si užívají obyvatelé ostrova Kréta.  

Mezi jediné výboje mírumilovných Minójců patří námořní cesty v Egejském moři. Rozvíjí se obchod s Kykladskými ostrovy, Kyprem, Rhodem i Orientem. Ve městech Mallia, Faistos a Knóssos rostou nákladné stavby jako houby po dešti.  

Kdo má na svědomí zkázu? 

Během slunečného dne roku 1700 př. n. l.

se země chvěje mohutnými otřesy. V místnosti jednoho z paláců právě vedou dialog dva umělci, když v tom jejich diskusi přeruší sprška kamenů z bortící se zdi. „Honem pryč,“ vykřikne jeden z nich, ale už je pozdě. Zahyne pod balvanem. Není jasné, jestli první zkázu nádherných staveb mezi lety 1750–1700 př.

n. l. má na svědomí třesoucí se země, místní vzpoury nebo nájezdníci. Zdejší obyvatele ale katastrofa neodradí a hned se pouští do oprav. 

Palác, ve kterém zabloudíte 

Největší počet dělníků pracuje na výpravném paláci v Knóssu, který měří na délku 150 metrů a má až tři poschodí. Po čase hlásí, že mají hotovo a v centru hospodářského i náboženského života je zase živo. „Potřebuji odevzdat daň.

Kudy mám jít?“ ptá se rolník samolibě se tvářícího úředníka, kterého právě míjí. Beznadějně bloudí mezi zdmi a sloupy a nemůže najít tu správnou místnost. Není divu, když palác obývá 5–8 tisíc obyvatel.

Své kanceláře tu mají úředníci, scházejí se zde umělci, skladují se potraviny vybrané jako naturální daň a na dvoře stojí oltáře pro oběti.  

Lodě jako skořápky ořechů 

Poklidný rytmus blahobytného života, který čas od času naruší nájezdníci, například námořní výpravy Achájců, prvních Řeků, ale jednoho dne přetrhne příroda. Sopka na ostrově Théra kolem roku 1600 př. n.

l. ze svého nitra vrhá proudy žhavé lávy a na širém moři si ničivá vlna tsunami pohrává s loděmi jako se skořápkami od ořechů. „Pomoc,“ zakřičí jeden z námořníků pohybujících na kraji paluby.

Vzápětí ho pohltí mohutná vlna. Podle odborníků měl výbuch Théry sílu asi 2400 megatun trinitrotoluenu (160 000 bomb svržených na Hirošimu). Vrchol sopečného mračna dosahoval až 80 kilometrů, okolní území pokryla cca 30 metrová vrstva sopečného prachu. 

Kdo způsobil roztržku? 

Ačkoli i tentokrát výbuch poškodí budovy, opět se hrdí Minójci chopí jejich obnovy, ale v jejich společnosti už tehdy panuje velké napětí.

„Po výbuchu thérského vulkánu, v časovém odstupu, přesahujícím o něco jednu generaci, došlo na Krétě k prudkým ozbrojeným roztržkám, jimž potom – a to ponejvíce vinou požárů – padla za oběť všechna kvetoucí střediska na východě, jihu i ve středu ostrova,“ píše německý historik Heinz Geiss (1919–1991). Nad důvody, proč došlo k bojům, ale bezradně krčí rameny.

Nemáme o nich žádné písemné zprávy, víme jenom, že kolem roku 1375 př. n. l. zmizel poslední palác v prachu.