Roku 1932 vzniká v Praze na Babě projekt pro horních deset tisíc. Bohatí lidé si mohou vybrat architekta, člena Svazu československého díla, který jim vytvoří dům na míru. Inspiruje se i Ostrava, kde v rámci podobné akce postaví v letech 1935 – 1936 stavební kancelář bratří Šlapetových Liskovu vilu.

29.října 1918 se prvním doktorem práv v Československé republice stává Eduard Liska (1895 – 1966), jenž se v roce 1934 rozhodne velkoryse vyřešit své bydlení. Ostravského notáře stojí stavba 270 tisíc korun (úřednický plat je tehdy 1200 korun měsíčně).

Po Liskově smrti dojde v roce 1970 k prodeji domu.

Když vládne sklo

Za nejvzácnější na vile považují odborníci obložení z godulského pískovce. Typické pro nejluxusnější soukromé stavby své doby jsou i obrovské prosklené plochy. Vnitřek obydlí ve tvaru T se může měnit díky dvěma posuvným stěnám.

Funguje také důmyslný systém zavlažování zahrady pomocí hydrantů.

Bez topení to nejde

Vila má dodnes funkční teplovzdušné vytápění kotlem FRAMA včetně ventilátorů a vzduchových filtrů. Teplota v každé místnosti se přitom dá regulovat. Spotřeba koksu do kotle se za jednu zimní sezónu pohybuje 60 – 70 m3.

V kuchyni se nacházel i elektrický sporák Brown Sigma Boweri (dnes je v Loosově vile v Praze).

Dvě prohlídky

V domě prohlášeném úřady roku 2008 za národní kulturní památku, pořád bydlí majitelé, kteří ho získali v roce 1970. Majitelka vilu v roce 2010 otevřela lidem ke dvěma prohlídkám v doprovodu historika architektury Martina Strakoše a profesora architektury Vladimíra Šlapety, potomkem architekta.