Ven z měst! Za levnějšími pozemky a klidem přírody, do vlastních domků… V tomto duchu se nese trend bydlení v posledních desetiletích. Ale tento styl života nemusí být nutně ideální pro psychickou pohodu ani pro životní prostředí. V čem je háček a proč může být někdy lepší bydlet ve městě?
Lidé v městském prostředí podle dosavadních výzkumů trpí ve vyšší míře depresí i dalšími duševními problémy. Ale nemusí to tak být vždy a města mohou dokonce mít na duševní zdraví svých obyvatel pozitivnější vliv než venkov nebo předměstí. Na čem to závisí a co je pro to možné udělat už při projektování nové výstavby?
Důležité faktory
Když se na celou věc podíváme zblízka, těžko může někoho překvapit, že deprese je u lidí na venkově podle mnoha studií méně častá. Mají přírodu na dosah, klid a soukromí.
Ale co město?Stres, hluk, znečištěné ovzduší, osamělost a nedostatek slunečního světla v nižších patrech výškových domů jsou jen několika faktory, které se podílejí na zvýšení rizika vzniku deprese.
Ale jak se ukazuje, neplatí to vždy, některá města totiž mohou být lepší než jiná a mohou méně ovlivnit duševní stav svých obyvatel.
A dokonce lidé v předměstských – a tudíž klidnějších – oblastech mohou mít dokonce vyšší pravděpodobnost vzniku deprese a dalších psychických problémů. Vědci se zaměřili na to, které faktory v zastavěném prostředí jsou nejdůležitější pro psychickou pohodu.
Není hektar jako hektar
Hektar půdy může „ubytovat“ stejné množství lidí a to buď formou husté zástavby nízkopodlažních budov nebo v řidčeji rozmístěných výškových budovách. Předměstí však mají obvykle střední hustotu nízkopodlažních budov.
Mezinárodní výzkumný tým, složený z dánských, švédských a amerických vědců, prozkoumal satelitní snímky různých měst v průběhu posledních 30 let a poté je rozdělil do různých kategorií v závislosti na výšce a hustotě.
Výslednou mapu potom výzkumníci zkombinovali s jednotlivými adresami a zdravotními a socioekonomickými registry daných oblastí. Výsledky však nepotvrdily žádnou jasnou souvislost mezi centry měst a depresí.
Podle odborníků to může být tím, že ve městech existuje více příležitostí k sociálním interakcím, což podporuje duševní zdraví.
Zdravější města?
Vícepodlažní budovy v centrálních městských lokalitách nebo přilehlých čtvrtích se snadným přístupem k zeleni, jako jsou třeba parky nebo nábřeží, nakonec vykazovaly překvapivě nízká rizika.
Podle výsledků studie jsou to naopak předměstské oblasti s rodinnými domky a bytovkami o několika patrech, které představují vyšší riziko problémů s duševním zdravím.
Vědci se domnívají, že za tím může stát zejména delší dojíždění autem a nedostatek míst k setkávání, odpočinku a zábavě, jako jsou obchody, kavárny a restaurace. Zároveň však nepopírají, že může existovat i řada dalších faktorů.
Autoři doufají, že jejich studie může být použita jako základ pro územní plánování.
Kromě eliminace problémů s duševním zdravím podporují dobře navržené městské oblasti také zpomalení tempa změny klimatu díky tomu, že jejich obyvatelé nejsou nucení tolik používat automobily k dojíždění do práce a za zábavou.
K menšímu dopadu na životní prostředí tak může kromě toho dále přispět i promyšlené architektonické uspořádání měst s parky a vysokým podílem zeleně vysazené všude tam, kde je to technicky možné.
