Říká se, že Dmitriju Ivanoviči Mendělejevovi se periodická tabulka prvků zjevila ve snu. Ať už je to pravda, nebo jenom legenda, jedno je jisté právě díky němu má svět chemie svůj řád.

Muž, který dokázal předpovědět i prvky, jež tehdy ještě nikdo neznal, přetváří chaos v dokonalý systém.

Rok 1869 se stává mezníkem moderní vědy. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) přemýšlí, jak dát smysl rychle rostoucímu seznamu známých chemických prvků.

Ve své pracovně v Petrohradě obklopený hromadou poznámek a kartiček s vlastnostmi jednotlivých látek hledá logiku. Co když se prvky seřadí podle jejich atomové hmotnosti? Když to zkusí, začne si všímat vzorců, některé vlastnosti se pravidelně opakují.

Uspořádá je tedy do řádků a sloupců, a vzniká tak první periodická tabulka prvků. Název „periodická“ přesně vystihuje to, co Mendělejev vidí: cyklické opakování chemických vlastností. Ale tím to nekončí.

Mendělejev nechává v tabulce prázdná místa, tam, kde tuší dosud neobjevené prvky. A co víc, jejich vlastnosti popisuje s neuvěřitelnou přesností.

Přesné předpovědi

Jeho předpovědi se potvrzují. Když Mendělejev hovoří o prvku, který nazývá ekasilicium, málokdo mu věří. Popisuje jeho hustotu, vzhled i chemické chování. O patnáct let později se objevuje germanium a všechny údaje o něm sedí. Vědecký svět je v šoku.

Z Mendělejeva se stává legenda. Jeho tabulka má v té době jen osm sloupců, ale princip, který vytvořil, přetrvává dodnes. Dnešní tabulka se už neřídí atomovou hmotností, nýbrž protonovým číslem, ale základní myšlenka zůstává:

prvky se chovají podle předvídatelných zákonitostí. Mimochodem, Mendělejev, který později vede ruský Úřad měr a vah, se proslaví i tím, že přesně stanovuje, kolik procent alkoholu má mít pravá vodka, je to 40 %.

Už nejde o hru

Legenda o snu přetrvává. Podle jeho slov se mu jedné noci tabulka opravdu zjevuje ve snu, prý vidí, jak se všechny prvky samy skládají na své místo. Možná je to mýtus, možná skutečnost, ale pravda je, že Mendělejev má mimořádný cit pro řád přírody.

Díky jeho práci chemie přestává být hrou náhod a stává se přesnou vědou. Od té doby vědci do tabulky přidávají nové objevy od prvků izolovaných z rud až po ty uměle vytvořené v urychlovačích částic, jako je tennessin či oganesson.

Každý z nich prochází schvalovacím procesem Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC), která rozhoduje o jeho názvu i symbolu. Z původních 63 prvků se tak Mendělejevova tabulka rozrůstá na dnešních 118.