Město Chichén Itzá založili roku 400 na mexickém poloostrově Yucatán Mayové.

Dosud se předpokládalo, že ho ve 13. století dobyli Mayapanové, jeden z mayských kmenů, ale v posledních letech se mezi odborníky mluví o tom, že k tomu možná došlo už mnohem dříve, a to kolem roku 1000.

Definitivní zkázu sídla ovšem znamenal příchod španělských dobyvatelů v 16. století. Rozbořili velkou část pyramid a zničili mayské rukopisy. Sídlo pak na dlouhých 300 let zarostlo džunglí.

Teprve roku 1841 se sem vydali americký badatel John Lloyd Stephens (1805‒1852) a jeho společník anglický kreslíř Frederick Catherwood (1799‒1854) a popsali svoje putování po ruinách v knize Incidents of Travel in Central America, Chiapas and Yucatan.

Za srdce naleziště je dodnes považována Kukulkánova pyramida, v ní ve 30. letech 20. století odhalili vědci ještě jednu menší prostřední pyramidu.

Poslední pyramida a jeskyně s obětinami

Badatelé odhalili v listopadu 2016 nejmenší třetí pyramidu skrytou v té prostřední. Mayové ji postavili v letech 550‒800. „Je to jako ruská matrjoška. Pod jednou velkou je skrytá další a znovu další,“ uvedl vedoucí výzkumu René Chávez Segura.

Hladiny podzemních vod na poloostrově Yucatán zkoumal v dubnu 2018 podvodní archeolog Guillermo de Anda. Pronikl při té příležitosti do Jeskyně jaguářího boha.

Plazil se stovky metrů po břiše a narazil na první obětiny, které zde Mayové zanechali.

Nádoby s bohem vody i kánoe

Mexičtí archeologové představili v březnu 2019 světu výzkumy z Jeskyně jaguářího boha ležící pod městem. Našli zde 155 předmětů mapujících mayskou kulturu, například nádoby s vyobrazením Tlaloka, mayského boha vody.

V krasovém jezírku nedaleko města se v říjnu 2021 našla mayská kánoe dlouhá asi 1,6 metru. Její stáří se odhaduje na 1000 let. Jde o první nález kompletní mayské lodě. Sloužila zřejmě buď k transportu vody nebo k přepravě obětin.