Houkají sirény, majáky svítí jak na Silvestra. „Máte právo nevypovídat. Vše, co od této chvíle řeknete, může být použito proti vám,“ slyší pachatelé Mirandu. Formulaci se říká podle násilníka z Arizony, který kdysi vydělá na chybě strážců zákona.

Už od mládí je pěkný výlupek. Ernesto Miranda (1941–1976) z Arizony přijde v dětství o maminku a nemůže otci zapomenout, že se znovu ožení. Nenávidí nejen svého rodiče, ale i macechu, agresivní je i na ostatní sourozence.

Ještě mu není ani 15 let, když se může pochlubit slušným výčtem porušení zákonů, za které by se nestyděl ani ostřílený zločinec. Ozbrojená přepadení a vykrádačky jsou jeho sportem.

Ani seznamování u něj nemůže probíhat klasickou cestou, takže má i obvinění z obtěžování.

Průšvihář ve všech zemích

Ernesto se nikdy nenaučí žít spořádaně. Procestuje hlavně několik jižních států USA, všude zanechá nějakou kriminální stopu. Jeden čas to ale vypadá, že začne sekat latinu. Najde si práci jako dělník u společnosti Phoenix. Dokonce je s ním dobrovolně i žena.

Twilla Hoffmanová není ale zrovna ideální potenciální nevěstou. Bojí se totiž požádat o rozvod, takže s Ernestem a jejím malým synkem tvoří netradiční rodinku.

Policisté něco zapomenou…

13. března roku 1963 jej usvědčí bratr 18leté Lois Ann Jamesonové, kterou znásilní a pobodá jistý mladík. Pro recividistu si přijdou policisté Carrol Cooley a Wilfred Young.

Se známou firmou se moc nepářou, kladou mu otázky a Miranda raději vše přiznává, dokonce sám identifikuje slečnu, kterou měl napadnout. Zdá se to tak jednoduché, vyšetřování proběhne neuvěřitelně hladce. Jenže policisté zapomenou na jednu důležitou věc. Neoznámí podezřelému, že má právo nevypovídat.

Vy jste se přiznal dobrovolně?

Když se koná soud s nenapravitelným Mirandou, všichni si myslí, že to musí skončit jeho odsouzením. Jeho tehdy 73letý právní zástupce Alvin Moore má pocit, že u líčení bude jen jako stafáž.

„A vy jste jim vše přiznal?“ ptá se svého klienta, protože si o Mirandovi myslí, že je hlupák, který nevyužil práva nevypovídat. „Vždyť jste ale nemusel. Nebyli vás?“ vyzvídá právník. Z Mirandy vyleze, že mu ale přece nikdo neřekl, že může mlčet.

Bizarní kauza

Moorovi se rozzáří oči, takový trumf tedy nečekal. „Jelikož můj klient nebyl poučen o svých právech, nemůže být brána jeho výpověď jako relevantní,“ prohlásí.

Jeho klient je sice odsouzen na 30 let, případ ale začne zajímat další právníky, kteří si na bizarní kauze chtějí udělat jméno. Moore kvůli zdraví na případ už nestačí, Mirandy se ujme právnické duo John J. Flynn a John. P. Frank Phoenix.

Miranda pomůže svému vrahovi

Vše skončí u Nejvyššího amerického soudu, kdy se po 11 letech tahanic nakonec uzná, že Miranda byl omezen na svých právech. V roce 1972 opouští brány věznice a užívá si své slávy. V roce 1976 se připlete do jedné rvačky v hospodě, kde je pobodán.

Policie zadrží viníka, kterému říká: „Máte právo nevypovídat…“ Zadržený poslechne a kvůli nedostatku ostatních důkazů je propuštěn, takže za smrt muže, podle kterého se jmenuje legendární formulka, nejde nikdo sedět.