„Pořád se o něco doprošovat,“ posteskne si Petr Vok z Rožmberka, když mu zase jednou docházejí peníze. Bude muset psát bratrovi a potom napjatě čekat, jestli mu milostivě nějaké finance poskytne. Samozřejmě, že se to neobejde bez výčitek.
Poslední mužský potomek z rodu Rožmberků Petr Vok (1539–1611) zůstává ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka (1535–1592). Miluje život a všechny jeho radovánky. Věčně má prázdnou kapsu, ale to mu nebrání, aby vesele rozhazoval.
Utratí víc než matka za celý rok
Jako šestadvacetiletý už je naprosto samostatný. Za své činy a hospodaření ale stále musí skládat účty Vilémovi. Není mu to zrovna po chuti, protože rád hýří penězi. Za necelé tři měsíce dokáže jako mladík utratit víc než jeho matka Anna za celý rok.
Usadí se v Bechyni a zdejší zámek si nechá nákladně přestavět v renesančním stylu. Svému zodpovědnému a vážnému bratrovi navzdory si tu vydržuje velký a nákladný dvůr. Příslušnicemi opačného pohlaví se to na zámku jenom hemží. Petr Vok prostě miluje jejich společnost.
Vydržuje si i dvacet žen
Ve svém fraucimoru (ženském dvoře – pozn. red.) má podle Vavřince Benedikta Mecera, autora Třeboňských pamětí, 16 různých žen „včetně Turkyně a paní ze Židův“.
Ještě štědřejší je ale v odhadech dámské společnosti současný historik Václav Bůžek:
„Uvádí se, že Petr Vok měl kolem sebe asi dvacet, někdy i více žen, které tam (v jeho domácnosti) žily i v době, kdy nebyl ženatý.“ Vok ženy šatí a živí a jeho favoritkou se stává Zuzana Vojířová z rytířského rodu Vojířů (v některých pramenech se mylně udává jako dcera mlynáře).
Právě ona dokáže splnit velmožovy labužnické nároky na kuchyni. Na oplátku od něj dostává třeba látky nakupované na trzích v rakouském Linci.
Vilémovy výčitky nepomáhají
Proti Petrovu hýření ale neustále protestuje konzervativní a staromilský Vilém. I když on sám vydává na svoji reprezentaci také hodně peněz, pro bratrovy slabosti nemá žádné pochopení. „Pan bratr nemyslí na placení Bechyně,“ vytýká mu.
„Outrata nesmírná, čeledi nepotřebné s ženami množství, ježto jest mi o tom těžko slyšeti, až mne srdce bolí… pán Bůh ráčil mne toho zachovati, abych ho měl v takovém neřádném způsobu podporovati,“ stěžuje si trpce na chování a neuspořádaný život svého mladšího sourozence. Marně, bratra stejně nepředělá.
