Orel opičí (Pithecophaga jefferyi) patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům na celém světě a obývá poslední zbytky filipínských pralesů. Rozpětí jeho křídel dosahuje úctyhodných 250 centimetrů.
Přestože patří mezi největší dravce světa, jeho dny se pomalu chýlí ke konci. Tento opeřený endemit žije pouze na Filipínách, konkrétně pouze na ostrovech Mindanao, Luzon, Samar a Leyte, kde obývá horské pralesy a loví v korunách stromů.
Část jeho potravy, přestože ne tu hlavní, tvoří opice, díky čemuž získal své pojmenování. Hmotnost tohoto impozantního ptáka se pohybuje mezi 4,5-8 kilogramy a délka těla přesahuje 1 metr.
Stejně jako i další orli i tento druh obývá skutečně rozsáhlá teritoria, jeden pár orlů opičích ke své obživě potřebuje plochu minimálně 10 tisíc hektarů lesa, což v současné době probíhající deforestace planety bývá leckdy problém.
Ptáci tak nemají dostatek jídla, v důsledku čehož hynou.
Podle posledních dostupných údajů v současné době přežívá ve volné přírodě jen přibližně 800 orlů opičích, což z nich tvoří skutečné rarity.
Ze zhruba 400 párů orlů opičích jich zhruba celá jedna polovina žije jen na ostrově Mindanao, zbytek je rozmístěn na dalších třech ostrovech.
Orli opičí jinde než v deštném pralese hnízdit nedokážou a ani nejsou schopni sehnat potravu.
Na možnost jejich vyhubení bylo poukázáno již v roce 1968 a v roce 1969 byl zahájen první výzkum zaměřený na podmínky ochrany orla opičího, situace se ale do dnešních dnů příliš nezlepšila.
