Když ráno 29. února roku 2016 opouštějí Vladimír Meščerjakov a Jekatěrina Aleksandrovna společně se svým patnáctiletým synem svůj byt, svěřují čtyřletou dceru Nastěnku – stejně jako každý den do péče chůvy Gjulčechry Bobokulov.

Má jejich plnou důvěru. Proč by také ne? Však se o postiženou holčičku stará už tři roky.

Tentokrát ale hlídání nedopadne dobře. Nebohé děvčátko přijde o hlavu. Chůva je sama matkou tří dětí a rodiče ji považují téměř za člena rodiny. Nikdo však netuší, že se v její hlavě usadil extrémní radikalismus.

„Semínko je zaseto“ zřejmě při lednové návštěvě rodného Uzbekistánu, kam si zajede vyřídit nový pas. Ani po návratu ale nikdo žádné změny v chování nepozoruje.

Brutální vražda

Scénář onoho tragického dopoledne je následující: rodiče odcházejí, chůva čeká až děvčátko usne a poté ho chladnokrevně uškrtí. Posléze bere do ruky kuchyňský nůž a uřízne mu hlavu. Tu ukládá do sáčku, byt zapaluje a „bere roha“. Sáček samozřejmě bere s sebou.

Když krátce po půl desáté dorazí hasiči na místo činu, sedí už Bobokulov v taxíku a míří ke stanici metra Oktyabrskoye Polye. Tam pokládá na zem koberec a začíná se modlit. Kolemjdoucí policisté ženu požádají o doklady.

Ta jim ale místo toho ukáže uříznutou dětskou hlavu. Vzápětí začne řvát na celé kolo: „Nenávidím demokracii. Jsem teroristka. Chci vaši smrt.“ Tím ale projev nekončí! „Koukněte, jsem kamikadze, zemřu. Za vteřinu bude konec světa.

Alláhu akbar,“ křičí šílená chůva. Při zadržení následně vyhrožuje, že se vyhodí do povětří.

Jaký má motiv?

Proč vlastně poblázněná chůva zamorduje malou dívenku je otázka. Vyšetřovatelům tvrdí, že bytostně nesouhlasí s ruským bombardováním islamistů v Sýrii. „Pomstila jsem se těm, kdo prolévají krev. Proč jsou muslimové zabíjeni?

Chtějí také žít,“ argumentuje lámanou ruštinou. Prozrazuje také, že se chce odstěhovat do Sýrie, ale nemá dostatek peněz. Později však během vyšetřování „bere zpátečku“ a jako motiv vraždy uvádí nevěru jejího manžela. Ptáte se jakou to má souvislost?

To nikdy nevysvětlí ani ona sama. Tvrdí se také, že příčinou zabíjení můžou být drogy v „množství větším než velkém“. Další možností je pak nervová labilita. Chůva po zadržení každopádně míří přímo na psychiatrii.

Doživotní léčba

V rámci soudního řízení je Gjulčechry Bobokulov obviněna z vraždy nezletilé, úmyslného ničení majetku žhářstvím a také z šíření poplašné zprávy o terorismu. Do vězení ale nakonec nemusí.

24. listopadu 2016 je přijat definitivní rozsudek a chůva je uznána duševně nezpůsobilou. Soud nařizuje doživotní léčbu na psychiatrii. Odškodnění rodině zavražděné Nastěnky v hodnotě 6,5 milionů rublů ale platit nemusí.