Před Muzeum Isabelly Gardnerové v americkém Bostonu přicházejí kolem půl druhé v noci 18. března 1990 dva uniformovaní policisté. „Jdeme vyšetřit incident, který nám byl nahlášen,“ oznámí rychle strážným.

Dva muži z ostrahy netuší, o co jde. Opravdu se v muzeu něco stalo?

Policistům není radno odporovat, proto strážní přikývnou na souhlas. Vzápětí se na ně ale dvojice rádoby policistů vrhne a během krátké chvilky je sváže. Falešné ruce zákona poté zkušeně deaktivují bezpečnostní systém.

Trvá jim celkem hodinu a 21 minut, než ze zdejších sbírek odcizí celkem 11 pláten. Vezmou si tři díla nizozemského malíře Rembrandta van Rijna (1606‒1669): Bouře na moři Galilejském, Dáma a pán v černém a Autoportrét, obraz U Tortoniho Francouze Édouarda Maneta (1832‒1883), dále celkem pět kreseb Edgara Degase (1834‒1917) a obrazy Koncert od Nizozemce Johannese Vermeera (1632‒1675) a Krajina s obeliskem od Govaerta Flincka (1615‒1660). Kolekci si doplní ještě o čínskou bronzovou vázu z období 1200–1100 př. n. l.

Dosud nepřekonaná akce

Lup dosahuje skutečně mimořádné hodnoty – 300 milionů dolarů (dnes cca 6,3 miliardy korun). V žebříčku největších krádeží obrazů v historii mu proto dodnes jednoznačně patří první příčka. Zmíněnou sumu za více než 30 let žádná další krádež nepřekonala.

Nejcennějšími kousky jsou Rembrandtova Bouře a Vermeerův Koncert, oba v hodnotě přesahující 50 milionů dolarů. Bouře je totiž jedinou autorovou krajinomalbou a od mistra Vermeera se dochovalo pouhých 35 obrazů.

Akce byla připravená do detailů, pachatelé měli všechno promyšlené a museli znát prostředí. Měli třeba informace o to, že za jedním z obrazů se nacházejí tajné dveře. Pozoruhodné ale je, že na stěně ponechali mimořádně cenný další Rembrandtův Autoportrét z roku 1629.

Pachatele nenašli

Skuteční policisté okamžitě zahajují vyšetřování. Ukazuje se, že obrazy ukradli falešní muži zákona. Ovšem jinak nepřináší pátrání prakticky žádné další výsledky. K dopadení pachatelů a nalezení uloupených skvostů nepomůže ani intenzivní aktivita 30 detektivů a vypsaná odměna 5 milionů dolarů.

Objevují se i spekulace o případných politických motivech činu, ale nic se neprokáže. Prověřují se i různé anonymy, ovšem ani ty nenasměrují detektivy správným směrem. Proslulost děl znamená, že jsou na trhu neprodejná a případnému prodávajícímu a kupujícímu by transakce přinesla jedině kriminál.

Po obrazech se ale zkrátka slehla zem a ani po 32 letech se nepodařilo pachatele a odcizené obrazy najít.