Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku dýmu mizí jejich domov. Dnes přespí pod širým nebem, ale hradiště ve Valech u Mikulčic nezanikne. Vrhnou se do práce a brzy tu bude stát nové.
Karavana kupců dorazí k dřevěnému mostu přes řeku Moravu. Po krátkém uvítání následuje hostina, poté pozvání do baziliky, pýchy zdejšího hradiště ve Valech u Mikulčic.
V dalších dnech je obchodní zájmy zavedou do dnešního Starého Města u Uherského Hradiště, kde peníze doslova cinkají. Budou se chtít také pomodlit, protože vlídné přijetí i úspěšné uzavření obchodů si žádá vděk.
Klid k duchovnímu rozjímání najdou v dnešním Uherském Hradišti-Sadech. HISTORY revue vás provede nejvýznamnějšími městy Velkomoravské říše, kde vládla dynastie Mojmírovců (vládne od roku 833‒906/907).
Rodí se hrad
Stará pevnost chráněná slepými rameny řeky Moravy, vybudovaná asi v poslední třetině 7. století se o století později postupně mění na město s bohatým společenským i obchodním životem.
„Již hluboko v 8. století se výrazně vydělila centra na řece Moravě, hradiště v Mikulčicích, ve Starém Městě u Uherského Hradiště a také v Olomouci, která ovládala široké území Moravy,“ píše historik Dušan Třeštík (1933‒2007).
Ve Valech se rodí knížecí hrad, kolem kterého se rozkládají obytné budovy i řemeslnické dílny hrnčířů, kovářů i šperkařů.
Bohatí mají vlastní kostel
Duchovní stránka života ale není popelkou. Archeologické vykopávky odhalují základy 12 kostelů. Podle dnešních odhadů tu v 8. století žije asi 2000 lidí, tři stovky z nich obývají samotný hrad chráněný čelní kamennou zdí s dřevěnou hradbou.
Kolem knížecího sídla stojí několik zděných kostelů, obdiv ale budí hlavně trojlodní bazilika. Na délku měří 35 metrů, široká je zhruba 9 metrů. Pět hrobek v ní tvoří místa posledního odpočinku zdejší šlechty.
Zbytky barevných omítek i zlomky vitráží z oken svědčí o bohatství místních mecenášů. Menší kostely ale často mají svého vlastníka – ti nejbohatší si mohli dovolit mít vlastní svatostánek. Obchodní význam Valů podtrhuje hrob č.
480 u jižní zdi baziliky, ve kterém archeologové objevili zlatý solid, minci, kterou nechával razit byzantský císař Michal III. (840‒867).
Určitě ji tady zanechal někdo během mise soluňských bratří Konstantina (827‒869) a Metoděje (813‒885).
Války přinesou zkázu
Fuldské letopisy tvrdí, že jde o „staré město Rostislavovo,“ tedy sídlo knížete Rostislava (820‒870) a mnoho badatelů ho proto povyšuje na hlavní město Velké Moravy, bájný Veligrad.
„Je přece jen zřejmé, že vedoucí postavení centrálního hradu měly v 8. století Mikulčice,“ píše Třeštík. Zdejší hradiště se stává cílem vojenských nájezdů. Požár, který hradiště zasáhne, neznamená jeho konec.
„Bylo to spojováno s Karlovými válkami proti Avarům,“ píše o mohutném ohni archeolog Zdeněk Klanica (1938‒2014).
Má na mysli zkázu, kterou přinesou v roce 869 hradišti vojska východofranského krále Karla III. Tlustého (839‒888), která dorazí až na Moravu. Neodváží se pevnost dobývat, jenom plení okolí. I to svědčí o jejím významu.
Pravděpodobně právě zde se také odehrála rozhodující bitva knížete Svatopluka I. (†894) po jeho návratu z franského zajetí v letech 870/871. Čelil zde nově zvolenému knížeti Slavomírovi.
Jednoznačný důkaz, že Valy opravdu jsou ústředím velkomoravské politické moci, ale historikům dosud chybí.
