Strom je jako jedna třtina ve vichru událostí, protože všechno se počítá na masu lesa. Les je investice, životní míza, plíce lidstva stejně jako peníze. Co všechno umí jeden hektar, kolik dává kyslíku a kolik „živí“ lidí?

Průměrný člověk vyprodukuje za život 28 metrů nehtů, stráví 3 roky na toaletě, 9 let v práci… Při každém nádechu vdechne asi 0,5 litru vzduchu. Ten je přitom tvořený 21 % kyslíku, jenž produkují zelené rostliny díky fotosyntéze.

Je to docela komplikovaná chemická reakce, skoro až zázračný proces, kdy se sluneční energie, oxid uhličitý (CO2) a voda přemění na živiny (glukózu) a kyslík (O2). Každá rostlina schopná fotosyntézy okolo svítání vyrábí a spotřebovává kyslík ve stejném množství, přes den ho hlavně vyrábí, za soumraku je proces opět v rovnováze a v noci pouze dýchá.

Jak funguje a co všechno umí 1 ha (100 x 100 metrů) geniálního přírodního vynálezu?

10 tun kyslíku

Jeden hektar (10 000 m²) průměrného listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok asi 10 tun kyslíku. Tohle množství za stejnou dobu „nasytí plíce“ zhruba 38 lidí. Smrkový hektar lesa, který nabízí k využití plochu jehličí 22 hektarů, pak dokáže uvolnit do ovzduší asi 7 tun kyslíku.

Když budeme trochu konkrétnější, tak jeden jediný 100 let starý buk vysoký 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, listovou plochu okolo 1 600 m² a 9 000 listy za jediný den vyprodukuje až 1,7 kg kyslíku (1 000 litrů).

Tuhle produkci prodýchá i několik lidí (průměr člověka je 350 l/den)! Všechno je to průměr, je tu hodně proměnných, jako vegetativní období listnáčů (u nás asi sedm měsíců v roce), velikost stromů, vláha, sucho, samotná respirace rostlin.

240 kg CO2 ročně

Stromy jsou čarodějové – uklidňují, snižují teplotu, zmírňují horka a odpuzují hmyz. A taky absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg.

Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek…) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok co rok.. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun.

350 000 za dobrý pocit

Zdědit les je lepší, než ho „zasadit“, protože strom od semínka do výšky 180 cm vyroste za několik let. Kdybyste chtěli prodat vzrostlý les, dřevní zásoba na hektar smrkového porostu vynese asi 400 m³ a průměrná cena za kubík kulatin je asi 1 500 korun (záleží na kvalitě).

Co dál můžete „prodat“ – to je hodnota roční produkce kyslíku. Jestliže 1 hektar kvalitního lesa vyprodukuje 10 tun kyslíku (700 000 litrů) a jestliže běžná cena kyslíku na trhu je zhruba 50 haléřů za litr, za rok se vám vypaří do vzduchu 350 000 korun.

K nezaplacení…

Z tuny dřeva 200 kg uhlí

Tohle léto bylo nejteplejší za 12 let, přesto se i letos při grilování spálilo několik desítek tun dřevěného uhlí. A dobrá polovina z něj pochází z jihoamerického deštného pralesa Rio Pardo de Minas. Je tu 50 metrů široký vysekaný průsek v moři eukalyptovníků, který se vine brazilskou džungli.

Eukalyptovník roste rychle, za 10 let klidně o 30 metrů, ale v uhlí se změní během pár dní. V 960 pecích rozesetých ve vykácené linii se vlivem karbonizace bez přívodu kyslíku a za současného odpaření takřka všech látek a vody přeměňuje strom na uhlí.

Z jedné tuny eukalyptovníku zůstane 200 kg dřevěného uhlí na gril.