Diváci stojí mlčky, ve vzduchu je cítit napětí.
Přestože válečníci s kulatými štíty a těžkými meči rozbili nejednu hlavu, neštítí se rozpárat břicho nevinným dětem a znásilňovat v chrámu božím, přesto je v téhle chvíli jejich odvaha vystavena velké zkoušce a zároveň zvědavosti. Krvavý orel není k vidění každý den.
Král Ragnar Lodbrok proklíná všechny bohy. Jeho armáda je poražena a on sám zajat. Anglický král Aella Northumbrijský (asi 815–867) mu přichystá nehezký osud.
„Do jámy s hady s ním!“ vzkřikne a udatný vikinský náčelník, který vedl mnoho úspěšných výpadů proti Anglii a díky své kráse zlomil srdce mnoha urozených dam, je popraven víc než odporným způsobem. Jenže to je teprve začátek tohoto příběhu.
Pomstít se
Bohužel pro krále Aellu má Ragnar několik synů. A ti se rozhodnou pomstít otcovu smrt. Přece jenom, Ragnar není jen tak někdo. Je to mocný král, který získal nejedno vítězství a který porazil obřího hada, aby si vybojoval svou ženu.
Proto i pomsta musí být strašlivá. Synové seberou obrovskou armádu a na mnoha lodích se vypraví do Anglie. Prohnané a zrádné křesťany čeká pravé peklo na zemi.
S orlem na zádech
Zatímco poražený král Northumbrie leží bez koruny svázaný na zemi, nad ním stojí dánští náčelníci a dohadují se, co s ním. „Vyřežte mu na záda orla,“ prohlásí nakonec nejstarší z nich. Chvíli trvá, než ostatní souhlasí.
Přestože chtějí pomstít otcovu smrt tak, jak to jenom jde, i v téhle chvíli zaváhají. Nakonec kývnou a připraví odsouzenému nejstrašlivější smrt, jakou si dokáží představit. Dějiny tento akt znají jako „krvavého orla“.
Začátek představení
„Na zádech Aellových nechali vyřezat krvavého orla a všechna jeho žebra odřezali od páteře a poté vytrhli jeho plíce,“ píše se v legendě o Ragnarových synech a přestože tento popis je už sám o sobě dost syrový, přesto plně nevystihuje utrpení, kterého se odsouzenému mělo dostat.
Jak to probíhá? Král Aella je položen na zem a pevně svázán tak, aby se nemohl ani pohnout. Přece by neuváženým pohybem neměl zkazit celé umělecké dílo.
Zamávat křídly
Ostrým nožem je mu do zad vyřezán obrazec orla a je odhalena páteř – od spodu těla až k hrudnímu koši. Oběť stále žije, křičí a sténá a mezi krvavými kusy svalstva probleskuje bílá barva páteře.
Potom jsou sekerou naštípnuta všechna žebra a následně vylomena tak, že připomínají křídla orla. Vnitřnosti jsou odhaleny a část z nich je rozvěšena do žeber.
Zejména plíce, které jsou stále funkční, a jak oběť dýchá a prožívá strašlivou agonii, lehce se třepotají ve vzduchu. Stejně jako skutečná orlí křídla. Teprve pak král umírá a akt pomsty je dokonán a jeho duše je obětována bohu Odinovi.
Pravda nebo lež?
Není to jediný příběh, kde se o téhle praktice vypráví. V několika dalších staroseverských legendách je dalším nešťastníkům připraven tenhle bolestivý osud.
Mnozí historici však o autenticitě pochybují a přisuzují to snaze křesťanských kronikářů zveličit krutost Dánů. Jiní však nepochybují, že jde o reálný způsob, jak někoho sprovodit ze světa. Za pravdu jim dávají i odborníci na anatomii.
„Ano, je to možné,“ zní jejich verdikt. Byť s jistou malou výhradou – oběť umírá už na začátku exekuce a vztyčení orlích křídel se provádí už jen na mrtvole. „Ale dokud nenajdeme kosterní pozůstatek, stále to jsou jen a jen dohady.“