Co vedlo mladou a krásnou herečku k tomu, aby si začala s kulhavým a nepříliš pohledným nacistickým ministrem? Přinášíme detaily skandálního románku české herečky Lídy Baarové a vůdcova nohsleda Josepha Goebbelse.

Píše se rok 1934 a německá filmová společnost UFA hledá představitelku nejkrásnější ženy z italských Benátek do snímku Barkarola (1935).

Možná trochu překvapivě sáhnou po mladičké Češce Ludmile Babkové, známé pod uměleckým pseudonymem Lída Baarová (1914–2000).

Dosud byla „jen“ známou kráskou ze stříbrného plátna, ale role benátské krasavice jí po premiéře vystřelí raketovou rychlostí mezi hvězdy. Dostává v Německu další a další nabídky a její honoráře stále stoupají.

Díky tomu si může v Berlíně koupit vilu a přestěhovat se tam natrvalo. V tu dobu jí je 22 let.

Věčná milenka

Během natáčení Barkaroly se Lída sblíží s představitelem hlavní mužské postavy, německým hercem Gustavem Fröhlichem (1902–1987). Ti dva si padnou okamžitě do oka a vznikne mezi nimi románek, přestože je Gustav stále ženatý.

O své ženě však hovoří jen nerad a ze strachu o své postavení se o její existenci raději vůbec nezmiňuje, je totiž Židovka. Rozvést se však dlouho nechce, čímž dovádí Lídu, která by se ráda vdávala, doslova k šílenství.

Když ji později o ruku skutečně požádá, herečka už o to nestojí. Má svou hrdost. Ta jí však nebrání žít v jeho luxusním domě a využívat jeho vlivu.

Pootevřené dveře

Vztah s Gustavem je však pro Lídu Baarovou prospěšný, přestože nevede k sňatku. Po jeho boku se jí totiž otevírají dveře do prostředí německé smetánky, plného vlivných lidí, hvězd a politiků.

Již během natáčení Barkaroly se tak mladá žena seznámí s Adolfem Hitlerem (1889–1945) při jedné z jeho návštěv filmových studií. Setkají se celkem čtyřikrát a podle slov herečky se jí nacistický vůdce pokoušel dvořit.

„Čaj, na nějž jsem byla pozvána, se podával v Hitlerově bytě a přítomen byl jen jeho adjutant. Z rozmluvy nevyplývalo nic politického. Jen se ptal, kdo jsem, čím jsou moji rodiče, jaké mám plány do budoucna, jak se mi v Německu líbí a podobně.

Že měl o mě jako muž zájem, jsem vycítila. První styk s Hitlerem pak vedl ke druhé schůzce, na níž jsme už byli sami. Jeho zájem byl větší, projevoval se však jen v konverzaci,“ uvedla Lída Baarová později ve svých vzpomínkách.

Podle jiných zdrojů se jí také Adolf Hitler svěří, že mu připomíná jeho dávnou lásku, neteř Geli Raubalovou (1908–1931). V tu dobu Lída netuší, že zanedlouho zcela propadne jinému vlivnému nacistovi.

Olympijské vzplanutí

V roce 1936 se v Berlíně konají olympijské hry. Přítomni jsou pochopitelně všichni důležití politici a německá smetánka. Sportovní událost doprovázejí bujaré večírky, na kterých nechybí nikdo, kdo touží po získání nových kontaktů a známostí.

Účastní se jich tedy pochopitelně také Lída Baarová. A právě na jednom z těchto opulentních mejdanů poprvé potkává ministra propagandy Josepha Goebbelse (1897–1945). Je mu 38, je ženatý, má tři děti a čtvrté je na cestě.

I přesto však svádí herečky, což je poměrně obdivuhodné vzhledem k tomu, že se o něm vypráví, že byl až do svých 33 let panicem. Pokud jde o jeho manželku, ta jeho četné avantýry nepokládá za vážné, a tak je prostě přechází.

S Lídou Baarovou se dá Goebbels do řeči a podle všeho jsou sebou vzájemně okouzleni. Dodnes se vedou spory, co mladou herečku, která si mohla vybírat ze zástupu obdivovatelů, na Hitlerově osobním sekretáři tak okouzlilo.

Goebbels měří pouhých 165 centimetrů, má neúměrně velkou hlavu a kromě toho má v důsledku zánětu kosti v dětství pokřivenou pravou nohu, takže nápadně kulhá.

To však ženám, které úspěšně svádí, očividně nevadí, protože platí za velmi charismatického muže a pozorného společníka.

Osudová projížďka

Hned další den pozve Goebbels Lídu i s Gustavem, kterého považuje za jejího manžela, na projížďku motorovou lodí. Přestože se chová velmi korektně, Gustav si nemůže nevšimnout jiskření, které mezi jeho partnerkou a ministrem probíhá, a začne extrémně žárlit.

Odjede dokonce navštívit manželku s dětmi, přestože o ně již delší dobu nejeví zájem. Když se vrátí a snaží se s Lídou udobřit v ložnici, osloví ji omylem v intimní chvíli jménem manželky.

Jeho mladá milenka si to nenechá líbit, cítí se bytostně uražena, a tak se po intenzivní hádce z Fröhlichova domu odstěhuje a vrátí se do své vlastní vily. Pokud by si však někdo myslel, že Lída truchlí a nemůže se z rozchodu vzpamatovat, velmi by se mýlil.

Lapená do spárů

Volné místo po boku Lídy pochopitelně neunikne Josephu Goebbelsovi, který se okamžitě chopí příležitosti a mladé herečce neustále telefonuje, zve ji do divadla i na večeře do luxusních restaurací. Společně také navštěvují všemožné večírky.

Na jednom z nich, v roce 1936, jej Lída rozpustile políbí na tvář. Ministr si šmouhu od rtěnky rozpačitě otře kapesníkem, který si schová.

Poté požádá Baarovou, aby další den přišla na jednání sjezdu NSDAP. Řekne jí, že až si onen kapesníček přiloží k ústům, bude to znamenat, že na ni myslí. Herečka se skutečně dostaví, ale o Goebbelsově slibu si myslí svoje.

O to větší je však její překvapení, když Joseph skutečně slib dodrží a tiskne kapesníček s otiskem jejích rtů k těm svým. Lída je dojata, a jestli dosud nebyla zamilovaná, nyní již je zcela ve spárech Hitlerova kancléře. A pokud jde o něj, je rovněž Lídě zcela oddán.

Malá domů

Přestože je Baarová zamilovaná, stále se chová tak, jak je jí vlastní, a neváhá využívat svůj nový vztah nejen pro vlastní prospěch, ale také ve prospěch svých přátel.

Její kamarádka, rovněž herečka a básnířka Hilda Körberová (1906–1969), má v tu dobu poměr s režisérem Veitem Harlanem (1899–1964). Ten si při jednom setkání postěžuje Lídě, že jej Goebbles nemá rád.

Vychytralá Baarová ihned zosnuje plán, jak Harlanovu reputaci napravit. Nechá se s Hildou od Goebbelse pozvat do restaurace a zařídí, aby se k nim „čirou náhodou“ přimotal i Hildin partner Veit.

Slovo dá slovo a Goebbels mu „přihraje“ film Žid Süss (1940), který rozvíří vlnu antisemitismu.

Zatímco si Harlan užívá slávu a obdiv nacistů, jeho manželka Dora končí i s veškerým příbuzenstvem pro židovský původ v plynové komoře koncentračního tábora v Osvětimi. Hildě tak již nic nestojí v cestě, aby se za Harlana mohla provdat.

Zda o tomto temném tajemství v tu dobu má Lída Baarová tušení, již dnes nikdo nezjistí.

Jedna paní povídala

O tom, nakolik byl vztah Josepha Goebbelse a Lídy Baarové závažný, se dodnes spekuluje. Existuje mnoho protichůdných výpovědí z vícero zdrojů a samotná herečka prý pokaždé, když se jí po letech někdo zeptá, vypráví něco jiného.

Zatímco při většině rozhovorů tvrdí, že jejich vztah byl pouze platonický, své kamarádce Adině Mandlové (1910–1991) se prý svěří, že jsou s Goebbelsem milenci, což je ostatně varianta, ke které se nyní historici přiklánějí.

V každém případě se po dobu jejich dvouletého vztahu stane Goebbelsovou oficiální milenkou a namísto manželky jej doprovází na všechny oficiální státní události. Nějakou dobu jí to prochází, čím déle však románek trvá, tím více se nad ním stahují mračna.

Drzá herečka z Čech

V roce 1938 porodí manželka Magda (1901–1945) Goebbelsovi již pátého potomka. Jeho manželství je dáváno všem nacistům za vzor ideální rodiny.

To je ostatně důvod, proč Josephův vztah s Lídou začne být nacistickým politikům trnem v oku a začnou uvažovat o tom, že by bylo vhodné přimět ministra k tomu, aby poměr s drzou českou herečkou ukončil. Nahlas si však nikdo netroufá Goebbelsovi nic říct.

Jeho žena si začíná uvědomovat, jaký problém milenka jejího chotě představuje, a tak se s Lídou sejde, aby spolu situaci probraly a pokusily se najít nějaké řešení.

Nejedná se přitom o nepříjemnou schůzku, každý ví, že se dvě důležité ženy v životě Goebbelse přátelí. Magda Lídě nabídne, že by mohli všichni společně žít ve třech. To však zamilovaná Lída odmítne, o Josepha se odmítá dělit dokonce i s přítelkyní.

Kromě toho to Magda nejspíš nemyslí vážně a jen doufá, že tak Baarovou přiměje ke kapitulaci, což se však nestane.

K Hitlerovi na kobereček

Situace eskaluje zhruba dva týdny po rozhovoru Magdy a Lídy. Na večírku, kterého se účastní obě ženy, se totiž začnou špičkovat a Joseph dá veřejně za pravdu Baarové, což je pro jeho přehlíženou manželku poslední kapka.

Protože si je jistá, že na její stížnosti Goebbels nedá, vypraví se za jediným člověkem, kterého si její manžel váží a ze kterého má respekt. Není jím pochopitelně nikdo jiný než Adolf Hitler.

Tomu si postěžuje, že jí ta mladá Češka rozvrací manželství a ohrožuje tak rodinu, důležitou pro budoucnost rasově čistého Německa. Vůdce to nemůže nechat bez odezvy, a tak si svého přítele Goebbelse pozve na kobereček.

Několik hodin mu velmi přesvědčivě vztah s Lídou Baarovou rozmlouvá a neobměkčí jej ani Goebbelsova nabídka okamžité rezignace a přijetí nepříliš atraktivního postu velvyslance v Japonsku, kde chtěl s Lídou žít. Nakonec zkroušenému Josephovi nezbude než slíbit, že poměr s herečkou ukončí.

Rozchod po telefonu

Zdrcený Joseph Goebbels Lídě Baarové zatelefonuje a sdělí jí, že ve vztahu s ní již nemůže pokračovat, protože je Hitlerovi zavázaný slibem věrnosti, a že už se s ní nebude stýkat.

Herečka později vypoví, že během rozhovoru plakal, ačkoli se traduje, že rozchod proběhl z jeho strany zcela chladně. Již nikdy se nesejdou. Náhodou se sice dvakrát zahlédnou na stejných společenských událostech, ale do konce života spolu již nepromluví.

Lídě Hitler zakáže účinkovat v jakýchkoli filmech, ale zároveň jí zakazuje i opustit Německo. Ze zoufalství proto pracuje jako servírka a nakonec se jí v roce 1938 podaří utéct zpátky do vlasti. Kdyby tušila, co přinese konec války, možná by se rozhodla jinak.

Happy end se nekoná

Zatímco Joseph Goebbels na konci války spáchá i s Magdou sebevraždu a ještě předtím otráví šest svých dětí, Lída se pokusí utéct z Česka, ale je zadržena Američany a vydána zpět do vlasti.

Po krutých výsleších je označena za kolaborantku a stráví rok a půl za mřížemi. Její matku kvůli ní vyslýchají a během policejního nátlaku zemře na infarkt.

Lídině mladší sestře Zorce Janů (1921–1946), která je rovněž herečkou, jako sestře kolaborantky zakážou hrát. Křehká dívka to neunese, a tak skočí ze střechy rodného domu. Pokud jde o otce, sužuje jej podlomené zdraví a nakonec po několika letech rovněž umírá.

Lída se však jako viník necítí. Až do své smrti v roce 2000 opakuje, že byla pouhou naivní obětí nacistického zvířete. Zda je to pravda, ví nejspíš jen ona sama.