Tvořili jednu z nejslavnějších zločineckých dvojic. Jejich příběh však časem prošel značnou idealizací. Pojďme se tedy podívat, jak to s Bonnie a Clydem bylo ve skutečnosti.

Zločinecké řádění Barrow gangu ve 30. letech minulého století plnilo stránky novin. Prodavači v obchodech a zaměstnanci bank i benzinových pump se báli, aby příště nebyla řada na nich.

Nikdo si před Bonnie Parkerovou, Clydem Barrowem a jejich kumpány nemohl být jistý svým bezpečím. Kradli a minimálně jeden z nich i vraždil, spíš z principu než kvůli penězům, a stali se symbolem romantické lásky, vonící střelným prachem a nebezpečím.

Snad proto jim už tenkrát část veřejnosti fandila a následně se jejich jména vryla do paměti následujících generací. K tomu přispěli i filmaři a spisovatelé, kteří se jejich osudy inspirovali.

Uplynula již desetiletí od chvíle, kdy byli Bonnie a Clyde policisty zastřeleni v kradeném voze. Přesto nebyli zapomenuti a jejich osud dál budí nemalý zájem.

Svatba v 15 letech

Bonnie Elizabeth Parkerová se narodila 1. října roku 1910 v texaském městě Rowena. S maminkou Emmou, která byla švadlenou, a dvěma sourozenci se přestěhovala do jižního Dallasu, ale nežili si právě na vysoké noze.

O otce Charlese, jenž pracoval jako zedník, Bonnie přišla, už když jí byly pouhé čtyři roky. Ve škole dívka vynikala hlavně v psaní, pro které měla takový talent, že vyhrála krajskou literární soutěž.

Potom se věnovala i rozhovorům s místními politiky, takže se mohlo zdát, že se jejím zaměřením stane žurnalistika.

Místo toho však ve druhém ročníku utekla s tehdejším přítelem, zlodějem Royem Thorntonem, za nějž se ještě před svými šestnáctými narozeninami v září 1926 provdala. Pracovala jako servírka a dalo by se říci, že chvíli vedla obyčejný život.

Jenže manžel býval často mimo domov a nebyli právě šťastným párem, proto se rozešli. Zajímavé ovšem je, že se nejen nikdy nenechali rozvést, ale Bonnie nosila snubní prstýnek až do konce svého, byť krátkého, života.

Roy Thornton byl zabit jen tři roky po své manželce strážníky ve vězení, odkud se pokoušel utéct. Odpykával si tady pětiletý trest, který dostal za vloupání.

Clyde poprvé vraždil ve vězení

Clyde Barrow spatřil světlo světa 34. 3. 1909 ve městě Ellis County v Texasu jako páté dítě ze sedmi sourozenců Henryho Basila Barrowa a Cumie Talithy Walkerové. Rodina farmařila, ale byla značně chudá.

Snad i proto byl už v roce 1926 Clyde poprvé a brzy také podruhé společně s bratrem Marvinem zatčen kvůli krádežím drůbeže. Nepoučil se. Vykrádal obchody a trezory, kradl auta. Po několika dalších zatčeních byl nakonec v roce 1930 uvězněn v Eastham Prison Farm.

A právě tady poprvé zabil člověka, když úderem trubkou do hlavy rozbil lebku spoluvězni, který ho sexuálně zneužíval. Vinu na sebe měl vzít vězeň s doživotím, kterému nehrozilo navýšení trestu.

Když tedy Clyde vyšel z nápravného zařízení, měl novou zločineckou zkušenost, kterou se nebál použít. Spolu s dalšími zloději vykrádali čerpací stanice, malé obchody i pobočky bank.

Kvůli lásce na stranu zločinu

K osudovému setkání Clydea Barrowa a Bonnie Parkerové došlo v roce 1930 krátce před Clydovým uvězněním. Bonnie tehdy teprve táhlo na dvacet let. Seznámeni byli v domě společných přátel a prý šlo o lásku na první pohled.

O tom, co se dělo dál, existují minimálně dvě verze. Podle některé měla Bonnie do věznice propašovat zbraň, díky níž se pak Clyde dostal na svobodu. Jiná tvrdí, že byl v roce 1932 podmínečně propuštěn.

S jistotou lze tvrdit, že se z nich po jeho návratu stala nerozlučná dvojice, která ještě s dalším zločincem okamžitě naplánovala první společnou loupežnou akci. Při ní Bonnie chytili, nicméně po čase ji prohlásili za nevinnou a pustili ji.

Nenechala se odradit. Pravděpodobně z lásky se znovu přidala ke Clydeovi, s nímž opět přepadávala pobočky bank, obchody a benzinové pumpy. Oběti nebyly výjimkou a existují i tvrzení, podle nichž se jimi měli stát náhodní kolemjdoucí.

Vypadali jako běžný pár

Nebezpečná parta, která si říkala Barrow gang, holdovala alkoholu, a tak si lidé žijící v sousedství domu, v němž přebývala, začali stěžovat. Nakonec zavolali policii, aniž by tušili, co se stane.

Bonnie, Clyde ani nikdo z ostatních se rozhodně nechtěl nechat zatknout, a proto se začali bránit střelbou.

Strhla se divoká přestřelka, při které dva policisté zemřeli. Gangsterům se podařilo utéct. Po prohledání domu se však našla Bonniina báseň a jejich skupinové fotky i snímky jednotlivců, které si prý rádi pořizovali.

Díky nim můžeme pohlédnout do tváří muže a ženy, které proslavila a zároveň ve velmi mladém věku zabila jejich zločinecká dráha. Clyde i Bonnie na obrázcích působí elegantně, což je v rozporu s tím, že na některých z nich drží v rukou zbraň.

Jiné ukazují zdánlivě obyčejný pár, jemuž bychom páchání jakýchkoli zločinů jistě nepřisoudili. Zajímavá je také fotografie, na které Bonnie pózuje s cigaretou v ruce. Podle lidí, kteří ji znali, ale nikdy kuřačkou nebyla.

Rozpory a napětí

Když se do skupiny přidal Clydeův starší bratr Buck s manželkou Blanche, atmosféra zhoustla. Mladší sourozenec v tomto případě velel staršímu, což se nesetkávalo s Buckovým pochopením.

Navíc Blanche se nejspíš na několik společných týdnů stala tak trochu hospodyňkou, protože měla prát a vařit pro všechny. To muselo vyvolávat rozbroje i mezi oběma ženami. Někteří členové skupinu raději opustili, protože cítili, že se nad ní stahují mračna.

Hledal ji už de facto každý policista, a tak bylo nutné se neustále přesouvat z místa na místo. Ze strachu z odhalení však nebylo úniku. Z nespočtu přestřelek vyvázli živí jen zázrakem.

Tedy až do doby, kdy při jedné z nich byli zraněni Blanche a Buck, který na následky zranění zemřel.

Dobrodružství ukončila smrt

Na třiadvacetiletou Bonnie a o pár let staršího Clydea měla policie spadeno čím dál více, a tak pokračovalo snad jen ještě intenzivnější pátrání. Pokud byste čekali, že proto byli co nejopatrnější, mýlíte se.

V roce 1934 souhlasili s pomocí několika vězňům, kteří chtěli utéct z vězení. Netušili, že je buď v jejich řadách zrádce, jenž vše prozradil, nebo policie jiným způsobem odhalila, co chystají.

Každopádně si na ně dne 23. května strážníci počkali na opuštěné silnici a z úkrytu začali do jejich auta pálit jednu kulku za druhou. Bonnie a Clydea nakonec prošpikovala více než padesáti ranami, což samozřejmě neměli šanci přežít.

Trest bez soudu

Ohledně role Bonnie Parkerové ve zločineckém páru můžeme spekulovat. Samotní členové jejich party, W. D. Jones a Ralph Fults, po její smrti tvrdili, že nikdy nikoho nezavraždila.

S tím souhlasila i sestra Clydea Barrowa, která poukazovala na fakt, že Bonnie sice slepě následovala jejího bratra, ať už šel kamkoli, ale sama nikdy nikomu neublížila.

I tak byli oba na místě zastřeleni, bez soudu nebo sebemenší možnosti se vzdát, a to značně brutálním způsobem. Postup policie z tohoto důvodu dodnes budí pochybnosti.

Vždyť i vrah, jakým Clyde bezpochyby byl, měl být souzen, natožpak žena, jež se možná provinila pouze jako spolupachatelka a společnice lidí, kteří neváhali zabíjet.

Pravda zbavená romantiky

Bonnie a Clyde už ve své době získali sympatie některých lidí, kteří je považovali za romantické vyděděnce společnosti. Postupem času toto povědomí posílila literární a filmová zpracování.

Tím nejvýznamnějším je film natočený v roce 1967, který režíroval Arthur Penn. Clydea v něm ztvárnil Warren Beatty a Bonnie herečka Faye Dunawayová.

Snímek byl nominován na řadu ocenění a mimo jiné získal dva Oscary za kameru a vedlejší herecký výkon (Estelle Parsonsová).

I dnes příběh žije dál. To dokazuje například skutečnost, že zbraně, které měla dvojice u sebe během své smrti, i jejich osobní věci jsou žádané v aukcích, kde je sběratelé kupují za milionové částky.

Jenže realita tak snová, jak si ji možná představujeme, nebyla. Gangu jsou připisovány desítky vyloupených podniků a minimálně dvanáct mrtvých lidí. Lup se přitom nešplhal do závratných výšek, podle některých zdrojů úlovek nikdy nepřesáhl 1500 dolarů!

Clydeovi Barrowovi to nejspíš příliš nevadilo, poté, co byl propuštěn z vězení se více mstil společnosti za vězeňský systém, který mu ublížil, než že by toužil po bohatství a slávě. Minimálně toho druhého se mu i tak dostalo, zvlášť po smrti.