Dnes můžeme přikládat velkou hodnotu diamantům nebo perlám, ale po staletí se vysoce cení polodrahokam lapis lazuli. Jeho modrá barva je v přírodě vzácná a pigment, který je z něj získáván, je svého času dražší než zlato.
Badachšán, provincie v dnešním Afghánistánu, je nevlídná horská pustina. Přesto je tento chudý region výjimečný. Zdejší naleziště, ze kterých se získává lapis lazuli, jsou zřejmě nejstarší známé komerční zdroje tohoto polodrahokamu na světě.
Ten se zde těžil už v 7. tisíciletí před naším letopočtem a byl odtud dodáván Sumerům, Babyloňanům i dávným egyptským faraonům. Historicky, ale i dnes pochází nejcennější lapis lazuli právě odtud, avšak na rozdíl od minulosti patří mezi současné populární zdroje také lokality v Rusku, Číně nebo Chile.
Modrá pro krále
Naši předkové ho znají už v neolitu. Později je díky modré neprůhledné barvě považován za kámen vhodný pro krále a nejvyšší aristokracii. Tento odstín je totiž v přírodě extrémně vzácný a v dřívějších dobách je spojován s božstvy.
Předměty, vyrobené z lapis lazuli nebo ty, které ho obsahují, zaujímají výjimečné místo v pokladech získaných ze staroegyptských hrobek a to včetně slavné pohřební výbavy faraóna Tutanchamona. Sama královna Kleopatra (69-30 př. n. l.) ho v rozemleté formě používá jako barvivo do svých očních stínů. Slavné dílo Egyptská kniha mrtvých uznává lapis lazuli, vyřezávaný do tvaru oka a zasazený do zlata, jako amulet neocenitelné síly.
Postupně si modrý kámen, také díky křižáckým výpravám, najde cestu do Evropy, kde je po celý středověk vysoce ceněný a obdivovaný. Během následující renesanční éry ho malíři jako prášek používají pro vytvoření barviva zvaného ultramarín.
Drahý pigment z tohoto polodrahokamu je i na freskách v Sixtinské kapli.
Tři barvy v jednom
Ale protože je velmi drahý, většina z nich si ho k běžnému použití nemůže dovolit a tak bývá používán hlavně pro oblečení světců na uměleckých dílech, zejména Ježíše Krista a Panny Marie. V této praxi pokračují i barokní umělci a jejich nástupci a to až do 19.
století, kdy je vytvořena syntetická forma ultramarínu. Lapis lazuli jako materiál je v historii používán hlavně k interiérové výzdobě kostelů, výrobě intarzií, soch i šperků. Skládá se ze tří minerálů a každý mu dodává určitou barvu.
Lazurit má na svědomí nádherný modrý odstín, kalcit bílé žilkování a pyrit jiskřivé žluté skvrnky. Podle Mohsovy stupnice tvrdosti má hodnotu zhruba 5,5, což je znamená, že je porézní a relativně měkký.
Tyto vlastnosti umožňují jeho snadnou úpravu, ale mají na svědomí i určitou choulostivost: lze ho snadno poškodit.
Klenotnický evergreen
Minulé generace připisují modrému polodrahokamu i léčebnou sílu, jako je zmírnění bolesti, přínos pro dýchací a nervový systém, podpora při léčbě zánětů i hojení zranění. Podle dnešních vyznavačů různých ezoterických směrů prý podporuje zklidnění a napojení na zdroj univerzální moudrosti.
S podobnými tvrzeními však věda nesouhlasí. A ani šperkaři. Odborníci tak na něm oceňují hlavně tvárnost a vzhled. Jeho barva z něj totiž dělá výjimečnou záležitost i dnes a čím je sytější, bez příměsí kalcitu a pyritu, tím je lapis lazuli cennější.
„Nikdy nevyjde z módy,“ tvrdí výrobci šperků.