Na třešně kluci odnepaměti chodí sousedovi na zahradu. Milujeme je syrové, používáme je při vaření i pečení, vyrábí se z nich marmelády i likér. Ovšem pecky, to je jiná.

Ty totiž obsahují amygdalin, kyanogenní glykosid (nitril kyseliny b-genciobiosyl-D-mandlové) jehož rozkladem vzniká toxický kyanovodík (HCN).

S kyanovodíkem není legrace

Prudký jed, jehož smrtelná dávka je při požití už 0,05 g se používá při popravách v plynových komorách a 2. prosince 1984 jeho únik z chemičky v indickém Bhópálu zaviní smrt téměř dvaceti tisíc lidí.

Kyanidy totiž brání buňkám využít kyslík a při akutní otravě nastává během několika minut kóma s křečemi, apnoe, zástava srdce a smrt. Chronická otrava vyvolává slabost, paralýzu, nervové léze, poškození jater a ledvin.

S třešněmi legrace být může

Amygdalinu je v peckách nepatrné množství a navíc to není zase takový zloduch. Má na svědomí hořkou chuť a proto jsou jádra používána k aromatizaci potravin. Využívá se i v medicíně jako součást léků proti dráždivému kašli a nevolnostem.

Každopádně, pecky třešní jsou mnohem lepší jako střelivo než doplněk zdravé stravy.