Různé kultury, které nacházíme v historii lidstva, často nesou pojmenování po produktech, které po sobě zanechávaly. Takovým produktem může být například dekorativní keramika, nebo jiné formy umění a užitných předmětů.
Pokud budou lidé s tímto způsobem přiřazování jmen pokračovat i v budoucnu, je možné, že pro naše následovníky budeme známi jako kuřecí lidé.
Právě domestikovaná drůbež by mohla být tím nejvýraznějším znakem, který po nás zbude pro archeology budoucnosti. Množství těchto ptáků, které bylo díky nám vyprodukováno, je totiž neúměrně větší všemu ostatnímu.
“Drůbež je nejlepším příkladem toho, jak si dnešní lidé přetvořili biosféru k obrazu svému,” uvedla britská vědkyně Carys Bennett.
Každá kultura má podle ní své indexní fosílie, pozůstatky, které se v určité době často vyskytují po celém světě. Díky tomu je snadnější lépe rozlišit časové periody vývoje člověka. Naším indexem by mohla být právě kuřata.
Například naživu jich je na planetě dnes více než dvacet miliard a jejich váha je asi pět miliard kilogramů. Kuřata se také vyskytují po celé planetě, například v roce 2014 jich lidé snědli šedesát dva miliard. I díky tomu končí mnoho drůbežích kostí v zemi.
Podle výpočtů vědeckého týmu budou právě pozůstatky kuřat tím nejčastějším, co po nás na nalezištích zůstane.
