Naše planeta dokáže své děti neustále překvapovat. Specifickým jevem v tomto ohledu jsou zvláštní meteorologické fenomény.
Počasí dokáže být vskutku vynalézavé, občas projeví smysl pro humor, poté si pohraje a vytvoří neskutečné umělecké dílo, jindy si bez ptaní a bez kompromisů bere životy a zůstává po něm spoušť…
Jedním z nejznámějších a zároveň nejtajemnějších meteorologických úkazů je kulový blesk. Přesto, že je jeho výskyt bezpečně prokázán, věda si s ním dodnes neví rady.
Neví, jak vzniká, proč vzniká, jaké má vlastnosti, zkrátka zde mají vědci před sebou ještě pořádný kus práce.
Kulový blesk, o kterém jsem mimo jiné psali v čísle 2/2023, může být velký jako tenisák, i jako fotbalový míč. Výběr barev, do kterých se obléká, je široký, může být téměř bílý, ohnivě žlutý, červený, oranžový, ovšem i modrý nebo zelený.
S jeho životností je to také různorodé, kulový blesk může řádit 10 sekund i několik minut.
Ohnivá koule
V laboratorních podmínkách se již několikrát podařilo ohnivou kouli vyrobit, tento úspěch si mohli připsat i čeští vědci. Koule však neexistovala déle než třetinu vteřiny.
Co tedy zatím o kulovém blesku víme? Především to, že je zcela nevypočitatelný. Příkladem může být jeho teplota.
Zatímco v některých případech hlásili pozorovatelé bolestivé popálení pokožky, jindy kulový blesk tancoval po papíru, kterému se vůbec nic nestalo, ani na něm nezůstala jediná šmouha.
Záhadné plazma
Kulový blesk dokáže poškodit elektrické spotřebiče, ba dokonce vytrhnout elektrickou zásuvku ze zdi. Nepohybuje se příliš rychle, ostrá chůze mu bez problémů stačí.
Kulový blesk se od pevných povrchů odráží, vyhýbá se jim nebo s nimi koliduje, vzácně jimi může i procházet.
Zřejmě nejvíce přijímanou teorií o podstatě kulového blesku je jeho plazmatický původ.
Podle této teorie jde o ohraničenou část prostoru, v níž se nějakým doposud nevysvětleným způsobem daří udržovat relativně stabilní plazma, tedy stav hmoty, kdy vedle sebe existují volné elektrony a kladně nabité ionty společně reagující na magnetické pole.
