O faktu, že některá zvířata dokážou předvídat přírodní katastrofy nebo vycítit nebezpečí u svých blízkých, se diskutovalo již dlouhá léta. Nyní však konečně přišli vědci z kalifornské univerzity v Berkeley s ověřenými fakty.

Napomohly jim zejména přesné údaje, svědectví a záznamy z průběhu zemětřesení, které zasáhlo Japonsko v roce 2011.

1. Ptáci opouštějí ohrožená území

Nesčetná pozorování místních obyvatel i vědců potvrdila, že v prosinci 2004, kdy zasáhlo pobřeží indického oceánu katastrofální tsunami, při kterém zahynulo více než 200 000 lidí, opustili všichni plameňáci nízko položené oblasti přírodní rezervace Point Calimere v Indii a přestěhovali se dále od pobřeží.

Tento přesun se udál o 24 hodin dříve, než přišla smrtící vlna. Stejně reagovaly i americké zlaté pěnice, které více než 24 hodin předem opouštějí svá teritoria před blížícím se tornádem.

2. Kočky ve stresu

Netýká se to jen koček domácích, ale všech kočkovitých šelem. Před silným zemětřesením v Japonsku v roce 2011 lidé pozorovali u svých chlupatých miláčků nervozitu, chvění a silný stres. Zvířata se za každou cenu pokoušela utéci.

Stejné chování pozorovali i ošetřovatelé kočkovitých šelem v zoologických zahradách. Tady přišli vědci dokonce s vysvětlením. Kočky mají totiž mnohem širší rozsah sluchu než lidé a slyší hluk, který působí počínající záchvěvy země.

Navíc jsou prý schopné detekovat změny atmosférického tlaku, změny gravitace a jemné chvění zemské kůry. Zkrátka kočky disponují dokonalým varovným systémem, který jim můžeme jen závidět.

3. Krávy ztrácejí mléko

Specifický dar vycítit předem přírodní katastrofu mají i krávy. Potvrdily to výsledky výzkumu vědců z japonské národní univerzity.

Ti si ověřili zprávy o chování krav před oním velkým zemětřesením v roce 2011 a zjistili, že dokonce šest dní před smrtícími otřesy a následnou vlnou tsunami se u krav prudce snížila produkce mléka a snižování pokračovalo až do chvíle zemětřesení.

Navíc, volně se pasoucí krávy se vydaly dlouho před tsunami hledat útočiště do vyšších poloh a i přes úsilí pastýřů se odmítaly vrátit do údolí. Podobné chování pak vědci zjistili i u řady dalších domácích zvířat jako koní, psů, koz, ovcí či slepic.

Nedávno se čínským vědcům podařilo prokázat změnu chování před zemětřesením už u 58 druhů domácích a divokých zvířat.

4. Žraloci milují hurikány

Zatímco většina zvířat před blížícími se katastrofami prchá do bezpečí, žraloci se chovají naprosto opačně. Zdá se, že jsou skutečnými lovci hurikánů.

Vědci z univerzity v americkém Miami už dlouhá léta značkují žraloky a při této příležitosti zjistili, že zejména tygří žraloci, ale i jiné druhy těchto predátorů, tíhnou k místům s rychlými změnami teplot.

K těm dochází zejména tam, kde se obvykle rodí silné bouře. Odborníci už nyní pečlivě sledují pohyby žraločích hejn a využívají těchto údajů při předpovídání vzniku hurikánů a silných bouří.

5. Medvědi cítí bouři

Dlouholeté výzkumy amerických a kanadských vědců prokázaly, že medvědi grizzly jsou dokonalými indikátory změn počasí a dokážou vycítit bouře dlouho před tím, než doopravdy vypuknou. Jejich smysly jsou neobyčejně vyvinuté.

Například člověka dokážou vycítit až na vzdálenost 28 kilometrů. Stejné čichové vlastnosti spolu s dalšími smyslovými schopnostmi, které jsou pro nás zatím velkou neznámou, dokážou vycítit příchozí bouře, případně další přírodní katastrofy.

Je zdokumentováno několik případů, kdy medvědi grizzly opustili své dlouho obývané území předtím, než jej postihla přírodní katastrofa, která zničila tisíce hektarů lesa.

6. Sloni varují troubením

Pověsti o slonech, kteří umí vycítit nějaké nebezpečí v podobě přírodní katastrofy, jsou známé už od starověku. Nicméně dlouho se mělo za to, že podobné historky patří spíše do říše bájí.

Odborníci si však mohli ověřit, že sloni mají opravdu mimořádné schopnosti vycítit nebezpečí.

Ve chvíli, kdy se zatřásla země při velkém zemětřesení poblíže Filipín v roce 2004, tedy řadu hodin před příchodem ničivé vlny tsunami, prudce zareagovali sloni používaní pro vyjížďky turistů na Sumatře. Začali všichni najednou mohutně troubit.

Podle jejich mahouta (poháněče) se to nikdy předtím nestalo. Zároveň se dali i s turisty na zádech na úprk z pláže do nedalekých kopců a nedali se ničím zastavit.

7.  Včely zalezou do úlů

Všimli jste si, že když se blíží špatné počasí, zmizí všechny včely? Této jejich schopnosti vycítit změny počasí využívali už naši předkové při jeho předpovídání. Takto dokážou včely předem ohlásit bouři, prudký déšť nebo vítr.

Vědci zjistili, že včely jsou schopné vnímat změny vlhkosti v atmosféře dlouho předtím, než se spustí déšť. Vnímají také změny atmosférického tlaku vzduchu, ke kterým dochází zpravidla před bouřkou.

Cítí i změny elektrického napětí ve vzduchu, a to díky jemným chloupkům na zádech, které jsou citlivé na atmosférickou elektřinu. Podobně se chovají i další druhy hmyzu.

Například berušky cítí předem příchod velkého horka a shlukují se dohromady ve velkých hejnech, která jim lépe umožňují zachovat si tělesnou vlhkost.

8. Psi vycítí rakovinu

Poněkud jiného druhu varování před nebezpečím je zvláštní smysl psů vycítit u člověka těžké onemocnění, a dokonce i rakovinu, a to i v případech, kdy ji nezaregistrují ani citlivé přístroje. Například rakovinu prostaty u mužů vycítí s přesností na 98 %.

Pomáhá jim v tom jejich neuvěřitelně vyvinutý čich. Oproti člověku, který má v nose na 5 000 000 čichových buněk jich mají psi 200 000 000. Z dechu či potu člověka dokážou vycítit i cukrovku.

Podobné schopnosti mají i nenápadné mušky octomilky, které dokážou spolehlivě detekovat například rakovinu prsu a navíc odliší od sebe i jednotlivé skupiny rakovinných buněk.