Domů     Krvavé rituály v Býčí skále: Patřila jeskyně k pohanským svatyním?
Krvavé rituály v Býčí skále: Patřila jeskyně k pohanským svatyním?
23.4.2023

Uprostřed ztemnělých prostor stojí velký kámen tvořící oltář. Bohatého velmože na onen svět následuje také asi 40 dalších lidí. Většinou jde o dívky nebo ženy, které zdobí jen jejich šperky. Obětím na plochém kameni sekají ruce a stínají hlavy. Všude kolem dokola stříká krev.

Stává se pravidlem, že zemřelého náčelníka následují do říše mrtvých i všechny jeho ženy a také čeleď i koně. Teprve pak se může vydat do podsvětí. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se stává dějištěm významného pohřbu.

Dívky a ženy, velmožovy souložnice, se připravují na poslední cestu. Smířily se s osudem. Život po boku významného muže nepřináší jen samé výhody, je nutné i něco obětovat. Třeba život.

Ověsí se bronzovými a zlatými šperky, jantarem a skleněnými perlami. Jedna za druhou potom přicházejí k oltáři.

Seknutím meče postupně za krutých bolestí přicházejí o obě ruce, aby nakonec na kámen položily i svoji hlavu, kterou kněz, vykonávající oběti, čistě oddělí od těla.

Balvany ukryjí pohřebiště

Mrtvý náčelník dostává s sebou na cestu i obětní nádoby, zásoby obilí, ale také zvířata. Tělo společně s jeho nákladným zdobeným vozem uloží na hranici a zapálí. Nechybí soška býčka vysokého 11,3 centimetru a na délku měřícího 10,1 centimetru.

Otvorem v jeho hlavě prostrčí skleněnou tyčinku. Díky ní oční otvory působí, jako by se býk skutečně rozhlížel po jeskyni.

Sotva plameny zhasnou, na pohřebiště plné ostatků pak pozůstalí navalí vápencové balvany a zasypou je pískem a štěrkem. Oheň pak vše v nejspodnější části promění v pálené vápno. Nikdo tak nemůže zneuctít lidské ostatky. Uplyne mnoho staletí.

Jsou krvavé rituály dílem Bójů? 

Když roku 1871 vnikne do jeskyně moravský archeolog Jindřich Wankel (1821‒1897), překvapeně zírá na spoustu rozházených lidských ostatků. Válí se tu kostry bez hlavy a rukou. Z hlíny vyhrabe i spoustu dalších předmětů.

Najde bronzovou násadu na hůl, připomínající žezlo, přilbu, bederní závěs, bronzové nádoby a pozůstatky vozu. Náramky, většinou vyrobené také z bronzu, spony a jehlice, zlaté ozdoby, ale i skleněné perly odkazují na ženy.

Zaujme ho i zvláštní velký kámen připomínající stůl a zbytky zdobného vozu.  „Zřejmě se tu odehrávaly nějaké obřady s lidskými oběťmi,“ honí se mu hlavou. Myslí si, že obětiště má na svědomí kmen Bójů.

V jednom z článků, které o svém objevu zveřejní, říká, že „nebožtíci druhdy v Býčí skále pohřbeni, nebyli ani Keltové, ani Germáni, nýbrž pravdojatně Slované.

Co se doby týče, pochází číše z lidské lebky v Býčí skále z časů mezi VII. a V. stoletím před Kristem“.

Archeolog Jindřich Wankel FOTO: encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo
Archeolog Jindřich Wankel FOTO: encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo

Nálezy nedávají správný obraz

Pověst o Býčí skále sepíše Wankelova dcera Karla Absolonová-Bufková (1855–1941), která jako velmože či náčelníka kmene označí Skyta (Skytové – kočovníci původem z Íránu, dostanou se i do východní Evropy – pozn. red.).

Tajuplný rituální pohřeb halštatského velmože ale provokuje spoustou otázek. Jaké vlastně byly dobové pohřební zvyklosti? Halštatská kultura sice pohřby na voze zná, jenže jde obvykle o ukládání nespáleného těla.

Předsíň Býčí skály navíc neskrývá celý vůz, ale části z několika vozů. Pohřební postup si žádá i další nezbytnosti patřící do hrobové výbavy: od nožů přes kosti zvířat až po amfory.

Ačkoli v jeskyni se takových nálezů nachází hodně, dohromady nedávají ten správný obrázek uspořádání hrobu s vozem. V Evropě se jich našla více než stovka, a tak archeologové mají s čím porovnávat.

Mohlo jít ve skutečnosti o ženu?

K vozovým pohřbům nikdy nedocházelo v jeskyních, vždycky v komorových hrobkách, nad kterými pozůstalí vztyčili mohylu. Pod tíhou takových důkazů se tedy zdá, že se teorie o velmožském pohřbu rozpadá jako domeček z karet.

Nabourá ji i archeolog Jindra Nekvasil (1926‒2009). Přitom je to ale zároveň on, kdo jako první vysloví myšlenku, zda domnělý velmož není ve skutečnosti ženou, a to vysoce postavenou.

Napovídá tomu velké množství zohavených ženských ostatků, obětinami mohly být kněžky z její družiny. Vysvětlit se dá i neexistence dřevěné pohřební komory, ta mohla shořet při požáru.

Nad vstupem do jeskyně se vypíná vysoká skála. FOTO: Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Nad vstupem do jeskyně se vypíná vysoká skála. FOTO: Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Falšoval objevitel fakta?

Objevitel jeskyně Wankel to ale nemá se svými názory jednoduché už ve své době. „Sám H. Wankel byl průběžně po svém životním objevu kriticky posuzován pro metody své práce, nebo dokonce z hlediska možného falšování některých faktů.

V řadě případů bylo poukazováno na jeho na nedostatečné popsání nálezové okolnosti v Předsíni (jeskyně Býčí skála – pozn. red.) v roce 1872. Byla také hodnocena otázka jeho osobní nepřítomnosti při výzkumu,“ uvádí historik Martin Golec.

Spoustě lidí se Wankel nezavděčí. Odborníci mu vyčítají, že svůj nález pořádně nepopsal a přizpůsobil ho své teorii. Vlastně tím téměř padělal skutečnost. Navíc při výzkumech nejednou chyběl.

Přiznávají mu alespoň, že „zcela správně zařadil nálezy z Býčí skály do starší doby železné (halštatské)“, jak píše archeolog Antonín Přichystal.

FOTO: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo
FOTO: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo

Krutosti Slovanů nevěří

O výkladu nálezu jako krvavého pohřbu ale pochybují už Wankelovi současníci. Podivný rituál produkující zlou energii v jeskyni a spousty mrtvol jako dílo Slovanů – to je pro ně naprosto nepřijatelné. Protestuje dokonce sám jeho zeť J. Havelka.

„Hromadné obětování lidských obětí za klidné, chladné mysli a za příležitosti náboženských obřadů je u pohanských předků našich nesnadno předpokládati. Konání toho druhu s jemným jinak citem slovanským těžko uvésti v soulad,“ tvrdí v roce 1886.

Zaslepen slavjanofilstvím, nevěří, že mírumilovní Slované by dokázali spáchat něco tak ohavného a krvavým způsobem obětovat lidi. Navíc mladé dívky starému náčelníkovi. Taková ukrutnost!

Předpokládá proto, že tu proběhla jakási krvavá rodová pomsta nebo snad válka mezi dvěma znepřátelenými rody.

Proč nesebrali majetek?

Skupina uprchlíků odkudsi z jihu, snad ze zemí ležících jižně od Alp, hledá útočiště. „Podívejte, tamhle je vchod do jeskyně,“ všimnou si a vzápětí už se hrnou dovnitř. Ukryjí se tu i se ženami, dětmi a zásobami.

Jeskyně jim ale moc dlouho útočiště neposkytuje. Stávají se trnem v oku místních, kteří je přepadnou a pobijí.

Takovou představu krvavých událostí přináší v roce 1892 badatel Martin Kříž. Další odborníci ale s takovým vysvětlením tajemství jeskyně nesouhlasí.

„Pokud by čtyřicet lidí z Předsíně zahynulo v důsledku přepadení a boje, nález by vypadal jinak,“ tvrdí Přichystal. A klade ještě další zásadní otázku:

„Proč vlastně tato skupina byla přepadena a pobita, když celé obrovské bohatství vítězové v jeskyni ponechali?“ To zní skutečně logicky. Proč by jim po masakru nesebrali majetek?

Býčí skála je také významnou archeologickou lokalitou. FOTO: Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Býčí skála je také významnou archeologickou lokalitou. FOTO: Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Vybouchl snad strop?

Souhlas nesklízí ani názor, že kostry a všechny předměty zničil jakýsi výbuch. Někdy v 5. století př. n. l. možná z Karpatské kotliny pronikají až na Moravu Skytové. Před nimi se do Býčí skály ukryjí lidé.

Zahynou poté, co se v jeskyni po jakémsi výbuchu zřítí strop. Chybí ovšem vysvětlení, co, proč a jak by mohlo vybouchnout.

Snad směs nějakého hořlavého plynu smíseného se vzduchem, podle fyzika Zdeňka Webra to může být metan, důlní plyn, oxid uhelnatý, nebo dokonce vzduch s jemně rozptýleným prachem.

Podobné rozluštění záhady ale pokulhává za realitou. Třeba tím, že v Býčí skále moderní vlhkoměry hlásí vlhkost vzduchu 90–100 procent, při které je například ze směsi prachu se vzduchem nemožné vytvořit výbušnou směs.

Nelze také vysvětlit, jak by se v prostorách jeskyně, kde dochází k proudění vzduchu, mohla vytvořit příliš velká koncentrace plynů.

Oltář z kamenů

Kdo a co tedy v jeskyni před 2500 lety prováděl? Podle názoru současných archeologů se pachateli stali zřejmě Keltové nebo jejich předchůdci. Přichystal nabízí alternativu, že jde o obětiště.

Přirovnává Býčí skálu ke keltské svatyni v Libenicích u Kolína, která pochází z období 4. až 3. století. „Zahloubená okrouhlá prostora obsahovala vyvýšené dláždění z kamenů – oltář. Před ním stály dva dřevěné sloupy znázorňující božstvo.

Ale vždyť v podstatě totéž popsal a na svém půdoryse naleziště zobrazil J. Wankel v Býčí skále!“ upozorňuje na nápadnou podobnost obou tajuplných lokalit.

Argumentuje i tím, že se možná v halštatské době chodilo do jeskyně horním vchodem, takže měla podobu šachtové jeskyně – a většina jiných keltských obětišť také.

Obřadní číše z lebek 

I další společné znaky napovídají, že místo v Moravském krasu se stane někdy v 5. století př. n. l. bodem, kde se praktikují lidské oběti. Kelt bere do ruky číši z lidské lebky. Symbolicky ji zvedne nad hlavu.

Všichni účastníci rituálu tiše sedí na zemi a ani nedutají… „V Libenicích byla nalezena část lebky dospělé osoby představující nejspíš pozůstatek obřadní číše.

V Býčí skále našel Wankel jednu lebku naplněnou zuhelnatělým prosem,“ přidává svoje trumfy Přichystal.

A aby jich nebylo málo, na další lebku – číši naráží antropolog Milan Stloukal při průzkumu materiálu ve vídeňském přírodovědném muzeu (Wankelovy nálezy jsou dnes k vidění právě tam).

Kromě toho se jedna zeleně patinovaná lebka ukrývá v kotlíku z bronzu a na další se nacházejí posmrtně provedené řezy… V Předsíni Býčí skály vyhrabal objevitel obrovské množství keramických střepů, odhadem z asi 300 nádob.

Jenom asi 15 z nich se ovšem zachovalo celých nebo se je podařilo rekonstruovat. Nejspíš se tedy používaly k rituálnímu rozbíjení. I to nápadně připomíná Libenice.

Zbloudilé duše hledají cestu ven

Do jeskyně se lidé bojí vkročit. Ozývají se odtamtud prý zoufalé volání a výkřiky i zpěv. Během tmavých nocí pak údajně prostor opouští podivný průvod, který se za svítání vrací zpátky do jeskyně.

Jde možná o zjevení z dávné pověsti, podle které sem kdysi přišlo procesí putující zdaleka. Vešlo do jeskyně, kde se v noci ztratilo a nemohlo nalézt cestu zpátky.

Právě zbloudilé duše těchto návštěvníků hledající otvor k návratu snad mají být důvodem, proč se z jeskynních hlubin ozývá kvílení a pláč, někdy jsou prý vidět i světla, a hlavně některým lidem se prý „poštěstilo“ spatřit i průvod kostlivců.

Druhá pověst pak zmiňuje i o ohnivém býkovi. Ať už byl důvod krvavých obětí v Býčí skále jakýkoli a zjevuje se tu kdokoli, podle senzibilů jde o místo mimořádně nabité negativní energií.

Foto: Mr Hyde / Creative Commons / volné dílo, Lasy / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, encyklopedie.brna / Creative Commons / volné dílo, Michal Klajban / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
reklama
Související články
Záhady a tajemství
Záhady kolem krále Artuše: Kým vlastně byl, kde ležel bájný hrad Camelot a kde se vzala kouzelník Merlin?
„Zítra nás čeká boj,“ prohlašuje Artuš a přehlédne svoje rytíře. Usedá s nimi u kulatého stolu, kde nikdo nemůže být v čele. Kde se jejich legendární setkání mohla odehrávat? A jak to bylo se samtoným Artušem? Po téměř čtyřech staletích vlády Římanů nad Anglií zůstává na ostrovech spousta římských staveb včetně amfiteátrů. Jeden z nich se nachází […]
Záhady a tajemství
Posvátný oltář na hoře Ebal: Je dobývání Kanaánu Izraelity jenom mýtus?
„Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem,“ přikazuje Mojžíš (1394/1393–1274/1273 př. n. l.) vojevůdci Jozuovi (†1245 př. n. l.). Ten poslechne a skutečně oltář vybuduje a provádí na něm oběti Hospodinu. […]
Záhady a tajemství
Tajemný Ötzi: Z Itala kočovným zemědělcem?
Byl urostlý, svalnatý, měl dlouhé vlasy a tmavou pleť… I přestože se kvůli „zubu času“  poněkud scvrkl a i jeho kštice vzala za své, patří k nejatraktivnějším vědeckým artefaktům. Řeč je o nejslavnější evropské mumii, jejíž tělo odkryl ledovec v Ötztalských Alpách 19. září 1991. Ötzi, jak se ledovému muži dnes přezdívá, přitom nebyl žádným […]
Záhady a tajemství
Louis Le Prince: Vynálezce filmu zmizel beze stopy
Vynalezne film dlouho před Edisonem i bratry Lumiérovými. Dva dny předtím, než ho může představit světu, záhadně zmizí. Jak a proč dodnes zůstává záhadou. Francouzský vynálezce Louis Aimé Augustin Prince (1841-??) je sice označován za „skutečného otce kinematografie“, přesto je pro mnohé zcela neznámý. Jak je to možné? Fotí královnu K zachyceným obrázkům má blízko […]
reklama
svět zločinu
Zabijáci sexuálních otrokyň: Manželé loví a vraždí dívky
Inteligentní a talentované Charlene Williamsové se změní život poté, co potká o deset let staršího Geralda Gallega. Vezme si ho za muže a dvojice spolu zažívá spoustu dobrodružství. To se nese v duchu těch nejodpornějších zločinů.  Ani jeden z jejích rodičů není žádný hlupák. Charlene Williamsová, později Gallegová, se narodí 10. října 1956 v kalifornském […]
Vrazi, kteří se stali inspirací pro filmové trháky
Krimi je jedním z nejoblíbenějších žánrů, které sledujeme na televizních obrazovkách. Kteří vrazi se stali pro filmaře těmi nejinspirativnějšími? Bruno Lüdke Počet obětí: údajně nejméně 51 Kde působil: Köpenick, Německo Čím se vyznačoval: Žádnou z vražd mu nedokázali. Jak skončil: Odsouzen k pokusům v nacistickém blázinci.   Silný kalibr i pro nacistické zabijáky Noc, ve které přišel ďábel […]
Nejslavnější česká bratrovražda. Ale kdy se stala?
Měla to být oslava, při které v Boleslavi zasednou za masivními stoly dva bratři: kníže Václav (asi 907–935/929) a Boleslav (asi 915–967/972), který si později získá přízvisko Ukrutný. Svátek svatých Kosmy a Damiána však naservíruje krvavou dohru. Nejznámější vraždu české historie.     Co o ní lze s jistotou říct? Téměř nic – snad kromě […]
Psychopat Manson: Založí sektu zabijáků
Potomek alkoholičky a kriminálnice Charles Manson (†83) se již jako třináctiletý vydá na cestu zločinu. Je zapleten do krádeží aut, loupežných přepadení, kuplířství i falšování šeků. Když jej v roce 1967 naposledy propouštějí z vězení, žádá, ať ho tam nechají. Kéž by ho vyslyšeli. Manson za mřížemi strávil podstatný kus svého dosavadního života, a tak […]
zajímavosti
První obchodní styky dávných obyvatel Čech: Frčely hlavně korálky
České země jako izolovaná kotlina skrytá za horami a v lesích? Taková představa je skutečně velice naivní. Obchodní styky s okolím se zde pěstovaly už v dobách před naším letopočtem. Ačkoliv by to mnozí vás jistě neřekli, už tehdy prodej a koupě čile kvetla. Na našem území se obchodovalo už dávno před příchodem Slovanů, kteří do české kotliny […]
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla. Tyto neobyčejné […]
Léčivá síla bylinek: Jak naši předci léčili nachlazení, horečku, černý kašel či chřipku?
Na přelomu 19. a 20. století bylo lékařů pomálu, a jejich služby byly navíc drahé. Není proto divu, že se zejména chudí spoléhali na rady babek kořenářek, které k léčbě nemocí využívaly hlavně sílu bylinek. Jaké rostliny či jiné dostupné suroviny tedy sloužily k léčbě nemocí? Co zabíralo na úrazy a zhmožděniny? A jakou roli […]
Neuvěřitelné bylinky Česka a Slovenska: Kokoška pastuší tobolka
V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Patří mezi ně i kokoška pastuší tobolka. I v jejím případě ale platí osvědčené rčení, „všeho s mírou“.     Pokud byste chtěli kokošku pastuší tobolku (Capsella bursa-pastoris) vyzkoušet vnitřně, s množstvím to určitě […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
epochalnisvet.cz
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
K potemnělému svatostánku se blíží další poutníci. Od úst jim přitom stoupají obláčky páry. V kalendáři je totiž 13. leden a venku mrzne, jako když praští. Ve čtyři hodiny ráno je přesto bazilika v se
Pardubický kraj: Tipy na výlety pro všechny!
epochanacestach.cz
Pardubický kraj: Tipy na výlety pro všechny!
Pokud by vás náhodou v tomto krásném kraji nezlákal hrad na Kunětické hoře (viz úvodní foto), máme tu pro vás řadu dalších tipů! Jako první tip na výlet je tento – zkuste navštívit nový židovský hřbitov v Pardubicích.  Je součástí Centrálního hřbitova, který naleznete v ulici K Židovskému hřbitovu. Ačkoli k založení došlo již roku 1883, je
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
21stoleti.cz
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy popsali v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů trilobita starého 465 milionů let se zachovaným obsahem trávicí soustavy. Ta
Záhadné kubánské útoky opět v akci: Neznámá zbraň udeřila přímo v Bílém domě!
enigmaplus.cz
Záhadné kubánské útoky opět v akci: Neznámá zbraň udeřila přímo v Bílém domě!
Federální úřady vyšetřují nové případy tzv. havanského syndromu. Záhadné onemocnění způsobuje řadu závažných příznaků včetně poškození mozku. Má se za to, že jej způsobuje dosud neznámá zřejmě akustic
Horor na irském venkově: Ďábla odhalili, když hráli karty!
enigmaplus.cz
Horor na irském venkově: Ďábla odhalili, když hráli karty!
Říká se, že ten, kdo chce neznámého člověka správně odhadnout, podívá  se mu na boty. Jejich kvalita, čistota o každém mnohé napovídá. Zároveň si můžete i zkontrolovat, zda před vámi náhodou nestojí-n
Emirates slaví Mezinárodní den kávy
iluxus.cz
Emirates slaví Mezinárodní den kávy
Mezinárodnímu dni kávy, který připadá na 1. října věnuje velkou pozornost i společnost Emirates. Na palubách svých letadel i v saloncích Emirates vytvořila širokou nabídku kvalitních káv, jíž se každo
Orly bělohlavé zabíjí sinice, jejichž toxin by však mohl léčit lidi
21stoleti.cz
Orly bělohlavé zabíjí sinice, jejichž toxin by však mohl léčit lidi
Už v 90. letech 20. století docházelo ke zpočátku nepochopitelným úhynům orlů bělohlavých v blízkosti vodních nádrží na jihovýchodě Spojených států. Příčinou jejich smrti byla vakuolární myelinopatie,
4 talenty kakaa
panidomu.cz
4 talenty kakaa
Je běžně v regálech – balíček nepřichuceného kakaového prášku. Stejného, kterého si staří Aztékové a Mayové vysoce cenili pro jeho mimořádné účinky. Některé jsou spíš bájné, ale další už věda potvrdila. * Proti stárnutí Za stárnutí víc než plynutí času může klesající schopnost buněk bránit se poškození, které jim způsobují agresivní volné radikály. Ty jsou
Vyhlédla si snad za Forejta náhradu?
nasehvezdy.cz
Vyhlédla si snad za Forejta náhradu?
Rozchod na spadnutí. Alespoň tak se mluví o vztahu EVY BUREŠOVÉ (30) a PŘEMKA FOREJTA (36). Říká se, že je za tím její nevěra! Hvězda seriálu ZOO si podle všeho velmi přeje svatbu. Eva Burešová (30)
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Za všechno může sestřin manžel
skutecnepribehy.cz
Za všechno může sestřin manžel
I když nás od sebe se sestrou dělí dva roky, bylo to jako nic a spíš nás všichni brali za dvojčata. Když jsme se před pěti lety přestaly vídat, těžce jsem to nesla. Za náš rozkol může Alžbětin manžel Honza. Je to nepříjemný chlap, který se ke mně nikdy nechoval hezky. Po jeho poslední eskapádě, která nás