Švihák Don, tak mu říkají. Zatímco jeho kolegové se pozornosti médií spíše straní, on se před objektivy rád naparuje jako páv. Spokojeně si prohlíží své fotky na titulních stránkách novin.

Kromě médií se o Johna Gottiho (1940–2002) ovšem velmi intenzivně zajímá i policie.

U soudu je hlavně v 80. letech pečený vařený. Jenže veškerá obvinění po něm sklouznou jako po teflonu. Tehdy si vyslouží svou druhou přezdívku – „Teflonový Don“.

A zůstane mu, i když se později ukáže, že procesy jsou poznamenané manipulací s porotou a zastrašováním svědků.

Teď tu vládnu já!

Zatímco na veřejnosti je Gotti, šéf newyorské zločinecké rodiny Gambino a ve své době jeden z nejmocnějších a nejnebezpečnějších zločineckých bossů ve Spojených státech, uhlazeným elegánem v saku, když na něj nemíří kamery, nemá s nikým slitování.

Vždyť i do čela největší zločinecké rodiny v USA se v podstatě provraždí. Nechá zabít i svého předchůdce v křesle mafiánského šéfa Paula Castellana (1915–1985).

Rodina je věčná

Jestli má Gotti někde slabší místo, pak je to rodina. Nikoliv ta mafiánská, ale jeho vlastní. Se svými bratry drží pevně při sobě, dokonce je zapojí do svého byznysu.

Když tak v březnu 1980 Gottiho soused John Favara (1929–?1980) autem nešťastně srazí jeho 12letého syna Franka, začne okamžitě chystat jeho popravu, a to přesto, že klučina Favarovi pod vůz sám vběhne.

Před jeho smutným osudem ho nezachrání ani omluva, se kterou zazvoní u Gottiho dveří. Mafiánova manželka Victoria ho zmlátí baseballovou pálkou a vyhodí.

Zabil si mi syna, teď já zabiju tebe!

O čtyři měsíce později Favara zmizí. Po cestě z práce ho několik mužů strčí do dodávky a už ho nikdy nikdo nespatří. Co se s ním přesně stalo, je dodnes předmětem dohadů.

Podle jedné verze měl být zastřelen, podle jiné je zaživa rozřezán motorovou pilou, následně nacpán do sudu s betonem a vhozen do oceánu. V roce 2009 se pak objeví dokumenty, podle kterých skončí Favara v sudu s kyselinou.