Uprostřed hradiště v Cézavě u Blučiny na jižní Moravě hoří oheň, na kterém se opékají velké kusy masa. Kolem se šíří libá vůně, neklamné znamení, že pečínka už bude brzy hotová. Ocitáme se v neolitu 4000 př. n. l.

a muži i ženy už se olizují, jak si pochutnají. Přisedáme si k nim a necháme se pohostit. Naštěstí netušíme, že jíme lidské maso!

Kdybychom to věděli, nejspíš by nám vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Hradiště je strategickým centrem už v mladší době kamenné v období 5000 – 4000 př. n. l. Zdejší lidé se zabývají zemědělstvím a překvapivě zruční jsou i při výrobě keramiky.

Netrpí nedostatkem, co je tedy vede k tomu, že za lahůdku považují lidskou pečínku? Kolem ohniště se povaluje spousta zvířecích i lidských kostí. Nesou stopy lámání, štípání i řezání, jak si lidé připravovali svoji hostinu.

Hrůzné dětské oběti

Posouváme se v čase o asi 2000 let dál. V cézavském hradišti to během starší doby bronzové (1900 – 1500 př. n. l.) žije. Ve velkém sídlišti na západním svahu kopce připravují lidé jarní rituální obřad, na kterém nebudou chybět ani lidské oběti.

Tři děti, jež mají být obětovány, sledují s děsem, co se bude dít. „Ne, ne, já nechci umřít,“ rozbrečí se malá, asi tříletá holčička. Není jí to nic platné. „Musíš, jinak by se nám nevrátila bohyně plodnosti, která odešla do podsvětí,“ říká jí rázně jedna z žen.

Krvavý obětní rituál, při kterém děti zabijí a budou jim lámat kosti, právě začíná.

Jáma plná kostí

Maso dětí lidé sní a z drobných tělíček nakonec zbude jenom pár kostí. Některé jsou dokonce opálené nebo přímo přepálené! Uplyne dalších téměř 4000 let a píše se rok 1985. Skupina českých archeologů kope v Cézavě a neskrývá nadšení z přibývajících nálezů.

V jámě, kterou později pro identifikaci označí číslem 5/1985, nachází více než 700 zlomků lidských kostí. Po prozkoumání zjišťují, že musely pocházet nejméně ze dvanácti osob, z toho minimálně jedenácti dětí ve věku 2 – 6 let.

„Celý tento nález je možno považovat za pozůstatek krvavého obětního rituálu, souvisejícího s kulty vegetativních a plodivých sil,“ vysvětlují vědci.

Proč zemřel chlapec a dívka?

Dno zásobní jámy očíslované jako 46/1993 skrývá neúplné kostry asi 25letého mladého muže a sotva 15leté dívky. Na jejich kostech vidíme spoustu sečných ran a řezů. Nikdo nepochybuje, že zemřeli násilně a mužovi dokonce vyjmuli obsah hrudníku a břišní dutiny.

Uspořádali si na jeho orgánech krvavé hody? Jednoznačnou odpověď, co se tenkrát v Cezavě dělo, neznáme, ale pravděpodobně šlo o rituál zasvěcený zemědělským a podsvětním božstvům, není ani vyloučeno, že obětování mladého páru bylo i rituálem posvátného sňatku, takzvaného hieros gamos, sloužícího k zachování přízně bohů.

Dohady archeologů

Rozhodně nelze vyloučit spojení rituálů s kanibalismem. Pro některé archeology ale není skutečnost, že se někdy v jámách najdou pozůstatky zlámaných lidských kostí smíchané společně se zvířecími, žádným podstatným argumentem.

„Nepotvrzuje to vůbec nic,“ tvrdí jedna skupina. „Uvědomte si ale, že na kostech jsou jednoznačné stopy po oddělování masa,“ nenechají se odbýt jejich odpůrci. „Mohlo to být součástí nějakého rituálu, kdy se pohřbívala jenom kostra,“ odpovídají hbitě nepřátelé teorie o kanibalismu.

Kdo z nich má pravdu? Těžko říci, protože prokázat existenci kanibalismu v minulosti není snadné. Opálené a polámané kosti nemohou být jednoznačným potvrzením lidojedství.