Expedice Umberta Nobileho se pomalu vrací z výpravy k Severnímu pólu. 25. května 1928 bude mít smůlu – vzducholoď Italia ztroskotá na Špicberkách! Nakonec se podaří zachránit jen polovinu z 16 účastníků expedice.

To štěstí bude mít Nobile i náš krajan, fyzik a spisovatel František Běhounek (1898–1973).

Píše se rok 1783. Bratři Montgolfierové oslní svět horkovzdušným balonem, Rusko dokončí anexi Krymu, čímž po 342 letech mizí z map Krymský chanát, v Paříži zasychají podpisy na mírové smlouvě ukončující Americkou válku za nezávislost a císař Josef II. (1741–1790) patentem zakazuje zvonění proti mračnům a bouřím.

V době, kdy se v lidských myslích přetahuje pověrčivost s vědeckým poznáním, se nad plány rozloženými na dubovém stole hrbí francouzský matematik Jean-Baptiste-Marie Meusier (1754–1793). Jen chvíli po úspěchu balónu by se mohl stát stejně proslulým vynálezcem.

Jenže trošku předběhne dobu. Jeho 84 metrů dlouhému konceptu vůbec první vzducholodě chybí ke kardinálnímu úspěchu vhodný pohon. Tři vrtule pak musí pohánět 80 mužů.

Rok: 1852 – Hlavně, ať nefouká!

Francouzský konstruktér Henri Giffard (1825–1882) si nasadí klobouk. Další pracovní den v roli železničního inženýra v Saint-Germain-en-Laye na západě Paříže je u konce. Čas na koníčky! Od práce se zrovna neliší.

Henri už si nechal patentovat použití parního stroje pro pohon vzducholodi a tento rok se stane tím, kdy se splní jeho velký sen: Podaří se mu sestrojit první známou řiditelnou vzducholoď na světě!

Řídit se dá sice jen za naprostého bezvětří, i tak jde ale o technickou revoluci. Však jeho jméno najdete se 71 dalšími i na Eiffelově věži dokončené roku 1889.

Rok: 1884 – Auta? Ponorka? A La France!

Neuvěřitelné množství automobilových zlepšováků a patentů – od membránového karburátoru až po design. Nejčastěji za nimi stojí jediné jméno: Arthur Constantin Krebs (1850–1935), francouzský inženýr a důstojník.

Kromě toho s námořním inženýrem Gustavem Zédé (1825–1891) navrhnou první moderní francouzskou ponorku. A aby toho nebylo málo, bude to zase Krebs, kdo posune vývoj vzducholodí o mílové kroky vpřed.

Tentokrát má po boku vojenského inženýra Charlese Renarda (1847–1905). Jejich 50,4 metru dlouhá neztužená vzducholoď La France se stane první, která se dokáže vracet na místo startu i navzdory nepříliš silnému větru!

Rok: 1900 – 208 náletů na Anglii

Do třetice všeho dobrého! Přesně to dokonale platí na vzducholoď LZ 1 hraběte Ferdinanda von Zeppelina (1838– 1917).

Inspiruje se u chorvatského průkopníka letectví Davida Schwarze (1850–1897), který jen 3 roky dříve vyšle k nebi vůbec první celokovovou vzducholoď se spalovacím motorem. Kostru má z duralu a obal z hliníkové folie. Chybou nezkušeného pilota havaruje.

Hrabě později kupuje od tou dobou již vdovy Schwarzové plány. Ani to však nebude stačit a první dva testovací lety nad Bodamským jezerem končí nezdarem. 21. října 1900 se konečně vše podaří. Vzducholoď manévruje a létá rychlostí kolem 30 km/h.

Poté se úspěšně vrátí. Ze Zeppelina se stává vzducholoďová kapacita. Jeho stroje se podívají po dlouhých trasách až do Anglie… aby tu bombardovali během první světové války průmyslové areály a bohužel i obyčejné domy. Celkem podniknou 208 náletů.

Rok: 1937 –  Černý den pro Zeppeliny

Na piedestalu vzduchoplavby se hřeje LZ 127 Graf Zeppelin. Na délku má 236 metrů a dokáže letět až 130 km/h. A dolet? 12 000 kilometrů!

V roce 1929 obletí s movitými pasažéry Zeměkouli, o 2 roky později má pravidelnou linku do Jižní Ameriky a roku 1931 mapuje za polárním kruhem severní pobřeží Ruska. Zdálo by se, že éru vzducholodí nemá co ohrozit.

Jenže pak přijde rok 1937. V Praze je zprovozněno letiště na Ruzyni, Němci podniknou krvavý letecký útok na španělskou Guernicu a LZ 129 Hindenburg startuje 3. května 1937 z frankfurtského letiště na první z 18 plánovaných transatlantických letů.

6. května, se zpožděním kvůli protivětru, jde konečně v 19:00 na přistání na letišti Lakehurst v New Jersey. V 19:25, ve výšce asi 60 metrů, ale vzplane na zádi požár. Stačí 34 sekund a vzducholoď shoří!

Umírá 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden pracovník na zemi! Katastrofa Hindenburgu udělá černou tečku za věkem vzducholodí…

EPOCHAplus.cz dodává:

Znamená to, že v tu chvíli jsou všechny vzducholodě odstaveny do hangárů a případně rozebrány? Zčásti ano.

Za druhé světové války se ještě používají ke sledování ponorek, ale když se neztužená vzducholoď ZPG-3W rozpadne až roku 1960 americkému námořnictvu přímo ve vzduchu, nechce mít s tímto typem dopravního prostředku už nikdo nic společného. A dnes?

Padlá sláva slouží reklamě a ojediněle turistickým letům. A mimochodem, byli jste někdy v německém Tropical Island? Tak to je hořké memento jedno z pokusů oprášit ve velkém létání vzducholoděmi. Po finančním krachu se hangár proměnil v tropický ráj.