Pozůstatky honosných budov napovídají, že tyto domy nebyly útočištěm pro nikoho z nižší třídy. Domněnky potvrzuje i bohaté terakotové zdobení na stěnách, které najdou archeologové v komplexu Poggio Civitate, zhruba 15 kilometrů od dnešní italské Sieny.
Kromě zvláštního vztahu ke smrti a umírání vůbec se o Etruscích dochovaly jen kusé informace. Ty napovídají, že se jednalo o velmi vyspělé etnikum. „Byli to velmi zruční stavitelé. Rozsáhlé hrobky byly stavěny jako domy s místnostmi a téměř dokonalou výbavou.
Nechyběly tam ani židle či trůny a malá okna,“ podivuje se Santonová. Kromě stavitelských dovedností se ukazuje, že skvěle ovládali kovolitectví a byli výbornými obchodníky.
„Byli prvními, kdo podle našich znalostí používali zlaté a stříbrné mince jako platidlo a prodávali prostřednictvím maloobchodu,“ líčí otec dějepisu Herodotos (484–425 př. n.
l.), který nezapomíná přidat k dobru, že Etruskové nutili své ženy k prostituci.
Klasikové se neshodnou
Herodotos má také jasno, odkud se tak vyspělý národ vlastně vzal. „Jejich král rozdělil obyvatelstvo do dvou skupin. Každá z nich potom tahala los, aby jedna zůstala na území Lýdie a druhá zemi opustila.
On sám byl tím, kdo losoval a bylo mu určeno zůstat a jeho synu Tyrrhénovi bylo losem stanoveno odejít. Jejich cesta je zavedla do Umbrie v centrální Itálii kde založili svá města a žijí dodnes.
Nenazývají se již lýdijským obyvatelstvem, nýbrž používají názvu Tyrrhénové podle jména králova syna, který je sem dovedl,“ líčí legendu řecký klasik, ale jiní antičtí autoři jsou jiného názoru. Dionýsios z Halikarnassu (60–7 př. n.
l.) je přesvědčen, že Etruskové jsou původními obyvateli Apeninského poloostrova.
„Sami se nazývali Rasenna a byli součástí starověké skupiny obyvatel, kteří se nepodobají žádnému jinému národu co se jejich jazyka, způsobu života či návyků týká,“ popisuje Dionýsios.
Písmo mate historiky
Jistou naději, že by se podařilo odkrýt tajemství vyspělého etruského národa, vkládají etruskologové do rozluštění etruského písma. To vědci zkoumají již od 18. století, kdy se jim dostanou do ruky první etruské texty. Kýžený výsledek ale nepřichází.
Dochované texty jsou většinou velmi krátké a nemají vypovídající informační hodnotu. Světélkem v tunelu je až etruská „kniha“, která má kolem 1200 slov! „Jedná se o náboženský kalendář s podrobnostmi o různých rituálech a slavnostech,“ popisuje Santonová.
Jenže potřebné informace o původu národa se z kratičkých textů ani z knihy vydolovat nedaří. K tomu, že o etruském jazyce víme pomálu, přispělo i samo etnikum. Etruštinou se totiž přestává mluvit na počátku našeho letopočtu.
Etruskové se mísí s římskými občany a jejich identita i s jazykem se doslova utopí v moři latiny.
Stavěli pod zemí pyramidy!
V malebném městečku Orvieto na jihozápadě Itálie našli po sesuvu půdy schodiště, které se svažovalo kamsi do útrob pod zemským povrchem.
„Velmi brzy se ukázalo, že dům měl ve sklepení několik dalších pater,“ popisuje archeolog Claudio Bizzarri, který se pustil do prozkoumání schodiště.
„Dostali jsme se do velké komory s hladkými stěnami, která se směrem dolů jehlanovitě rozšiřovala,“ líčí nadšený vědec, který podle všeho objevil podzemní pyramidu!
Stáří podzemní stavby odborníci odhadují na 5. až 6. století před Kristem a dílo přisoudili Etruskům. Později se ukáže, že pyramid se pod zemí nalézá hned několik a jsou propojeny spletí chodeb.
K čemu měly pyramidy Etruskům sloužit? „Stále netušíme, s čím máme tu čest. Nenašli jsme důkazy, které by potvrdily hypotézu hrobky, a o kamenný lom se pravděpodobně nejednalo.
Možná to byl utajený chrám,“ dohadují se archeologové, kteří se zatím ani zdaleka neprokopali na samotné dno záhady.
