Autor Kroniky české, arcibiskupský písař, správce školy. O jeho osobnosti toho mnoho nevíme. Snad proto kolem něj vznikaly různé dohady. O co vlastně jde? Pojďme se na jeho Přibíka Pulkavu a jeho dílo podívat.

Tajemství zahaluje Příbíka Pulkavu z Radenína (†asi 1378/1380), který v Kronice české, podle některých pramenů nazývané také Kronika nejjasnějšího knížete Karla, krále českého a císaře římského, odvypráví celé dějiny od odchodu Slovanů údajně ze stavby Babylonské věže a jejich příchodu do české kotliny, až do svojí současnosti.

Staročeský překlad díla uvádí, že ho sepsal „Přibík, syn Dluhojův z Tradenína, mistr školní od sv. Jiljí, řečený Pulkava“. Místo zvané Tradenín u nás ale neexistuje.

Dějepisec František Palacký (1798–1876) se domnívá, že mohlo jít buď o Radenín na Táborsku nebo Hradenín na Kolínsku.

Přísný dohled nad prací

Přibík působil jako písař pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297–1364) a zároveň v letech 1373–1377 spravoval školu u kostela sv. Jiljí na dnešním Starém Městě pražském.

Do svého vrcholného díla se pouští už v roce 1374 a dohlíží na něj sám římský císař Karel IV. (1316–1378). Na spisku, který končí smrtí jeho matky Elišky Přemyslovny (1292–1330) mu velmi záleží, jde o jeho propagaci – tu ve své době mistrně ovládal.

Tvořilo jméno jenom zástěrku?

Zmiňovanou kroniku uzavírá věta:

„Císař totiž, když sám prohlédl všechny kroniky klášterů a pánů a když je bedlivě pročetl, svěřil veškerou onu spolehlivou a pravdivou látku a zápisy o skutcích a činech své země, kterou velmi nade všechny ostatní své země miloval, zmíněnému Přibíkovi, aby z nich sepsal jedinou pravdivou a správnou kroniku a aby z nich sestavil jediný svazek.“ Spekuluje se proto i tom, že dílo sepsal sám císař a Přibíkovo jméno tvořilo jenom zástěrku, ale žádný důkaz pro takovou teorii nemáme. Historikové dodnes neobjevili nic, co by takový názor mohlo potvrdit.