Historie kratomu sahá tisíce let do minulosti a je opředená mnoha tajemstvími. Historie tohoto různě barevného prášku sahá až do daleké jihovýchodní Asie. Konkrétně se pojí se šamanskými rituály v Thajsku, Malajsii i Indonésii.

Není tedy divu, že ho tamní obyvatelé považovali za záhadný elixír a věnovali mu pozornost i ve válečných kronikách. V průběhu staletí se pak pohled na kratom částečně změnil, a tak se postupně dostal i k nám.

Nenápadný prášek z majestátních stromů

Kratom pochází z listů mohutného stromu, který se latinsky nazývá Mitragyna speciosa a roste výhradně v Jihovýchodní Asii. Patří do stejné čeledí jako kávovník a v přírodních podmínkách dosahuje výšky až 30 metrů.

Většina dnešní produkce ale pochází z malých sadových stromků z indonéského ostrova Borneo, což usnadňuje sběr a snižuje výslednou cenu. Navíc jde o oblast, odkud je možné kratom vyvážet do celého světa včetně České republiky.

Tradiční pěstování a fascinující proces výroby

Důležité je, aby stromky byly starší než jeden rok, protože teprve po několika měsících růstu se v jejich listech tvoří potřebné množství aktivních látek.

Nejvíce jsou zastoupeny mitragynin a 7-ydroxymitragynin, ale kromě nich obsahují i menší množství desítek dalších alkaloidů. Ideální jsou pak stromky, které mají za sebou už minimálně jednu sklizeň. Během ní totiž rostliny alkaloidy vytvářejí v rámci svého obranného mechanismu.

Po sklizni následuje proces zpracování, který ovlivňuje výslednou barvu kratomu.

Zatímco zelená varianta vzniká sušením během pouhých dvou dnů v dobře větrané místnosti, například červený kratom prochází ještě procesem fermentace.

Ten probíhá přibližně sedm dní v hermeticky uzavřených pytlích a teprve potom se listy suší. Všechny postupy musí být přesně dodrženy, protože i malé detaily rozhodují o výsledné kvalitě produktu.

Temné stíny kontroverzí a regulací

Poněkud odvrácenou stranou kratomu jsou dodnes kontroverzní názory spojené s mnoha omezeními nebo přímo ilegalitou. V Česku je například tato látka považována za sběratelský předmět, který není určen k přímé konzumaci.

Prodejce ani výrobce tedy nesmí podávat informace o jeho účincích nebo dávkování. Zároveň legislativa myslí i na děti a mladistvé do 18 let, kterým je zakázáno tuto látku prodávat.

Rizika spojená s možným zneužitím samozřejmě existují, ale každá země má ke kratomu jiný postoj. Například slovenské nebo polské zákony ho úplně zakazují, kdežto v jiných evropských státech se může prodávat bez omezení.

Velmi liberální je v tomto ohledu například Španělsko nebo Řecko, ale legislativa se často mění, proto je vždy potřeba sledovat aktuální informace.