„Vezmu si bílé šaty a žádné jiné,“ postaví si v roce 1840 hlavu anglická královna Viktorie, která si má brát svého milovaného prince Alberta Sasko-Cobursko- Gothajského (1819–1861). Vzbudí tím nelibost.
Bílá tehdy není symbolem nevinnosti a cudného panenství. Za to se považuje modrá, a tak je docela často k vidění nevěsta v modrém. Navíc se počítá s tím, že nevěsta bude šaty nosit i po svatbě. A bílá se přece hned zašpiní a špatně se pere.
Podle tehdejších francouzských módních trendů je bílá dokonce barvou smutku! Jenže britská královna Viktorie (1819–1901) staví svým rozhodnutím všechny tradice úplně na hlavu. Ženy se po jejím vzoru začnou okamžitě oblékat do bílé.
Vzor pro krajku zničí
Královna Viktorie je poměrně skromná, i když by si vzhledem ke svému postavení mohla dovolit daleko více hýřit. Svědčí i o tom i samotné bělostné svatební šaty, které jsou docela jednoduché. Panovnice také vydává příkaz:
„Na mé svatební šaty smíte použít jenom materiály dostupné v Anglii“. Tedy žádný drahý dovoz. To je pro ni typické. Vždy dává přednost domácím látkám i tvůrcům.
Jedním z krejčích, u kterých pravidelně šije, se stává Angličan Henry Creed (1824–1914). Jmenuje ho oficiálním dodavatelem tvídového šatstva ke královskému dvoru. Nadchne ji hlavně kvalita dodávaných látek.
Jediným svatebním výstřelkem je pro královnu nákladný závoj z ručně vyráběné krajky. Pracuje na něm více než 200 švadlen. Nevěsta má strach, aby dílo nemohl nikdo okopírovat. Proto dá po dokončení závoje příkaz zničit vzor, podle kterého krajkářky postupovaly. Na závoj nedá dopustit.
Učila ji oblékat sokyně?
O oblečení se Viktorie příliš nezajímá, dává přednost jednoduššímu stylu.
Začne prý svému oděvu věnovat více pozornosti teprve ve chvíli, když její konkurentka, francouzská císařovna Evženie, během jedné Viktoriiny státní návštěvy ve Francii štiplavě poznamená, že „se bojí, aby si pařížský lid netropil z královnina oblečení posměch“.
Slova její mnohem rozmařilejší rivalky zřejmě přinutí Viktorii, aby se nad sebou zamyslela a příště věnovala stylu svých toalet větší péči.
Některé zlé jazyky o Viktorii dokonce tvrdily, že neměla cit pro módu a v čepcích a krinolínách vypadala spíš jako selka než hlava státu. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že ve svatební módě způsobila opravdovou revoluci.
