Tragédie Titaniku je jedna z nejznámějších lodních katastrof. Dodnes je ale velkou záhadou, co se ale na lodi skutečně stalo. Konspiračních teorií se objevilo několik, jedna z nich se zaobírá pojistným podvodem. Bylo snad potopení Titaniku cílené a chladnokrevně naplánované?

Největší loď na světě

Titanic vznikl jako druhá loď třídy Olympic postavený v Belfastu v loděnicích Harland & Wolf na objednávku společnosti White Star Line.

Loď začali stavět 31. března 1909 ve spolupráci s multimilionářem J. P. Morganem a jeho společností International Mercantile Marine (IMM). Stavba se ale velice prodražila a firma se zadlužila.

Jedním z možných řešení proto mohlo být loď pojistit a následně jí nechat potopit.

Srážky kapitána Smithe

Kapitán Edward Smith řídil také sesterskou loď Titaniku, Olympic. Ve stejném přístavu Southampton se loď srazila s křižníkem HMS Hawke. Náraz zdemoloval část zádě Olympicu a poškodil lodní šroub.

Když o pár měsíců později vyrazil na první plavbu Titanic, kapitán udělal při vyplutí stejný manévr a opět došlo málem ke srážce, tentokrát s parníkem New Yorku. Ten ho ale o několik metrů minul.

Došlo snad k záměně lodí?

Podle jedné z konspiračních teorií by oprava Olympicu stála ještě více peněz, proto se zaměnil za Titanic. Lodě měly totiž stejnou velikost i podobný vzhled a společnost by se tak finančně zahojila.

Je třeba podotknout, že v té době nebyly podobné machinace ničím výjimečným. Nalezené trosky však byly označené výrobními čísly Titaniku. Tato teorie se tedy dá s největší pravděpodobností vyloučit.

Nepotopitelný gigant vyplouvá

Na první oficiální cestu se Titanic vydal 10. dubna 1912 z přístavu v Southamptonu. I díky velikosti lodi se rozšířila scestná reklamní zpráva o její nepotopitelnosti.

Plavbu si tak nenechali ujít ani tehdejší nejmocnější lidé, jakým byl John Jacob Astor, Benjamim Guggenheim nebo Isidor Straus. Naopak finančník J. P. Morgan plavbu na poslední chvíli zrušil. Věděl snad, že loď do cílové destinace nedopluje?

Pojistný podvod století?

To nahrává teorii o největším pojistné podvodu všech dob. Faktem zůstává, že loď opravdu nechtěla žádná pojišťovna pojistit. Problém údajně nepředstavovala ani tak výše pojistky, jako spíš neschopnost plavby.

Na stavbu se nepoužily zrovna nejkvalitnější materiály a sebemenší kolize by znamenala okamžité potopení.

Prezident IMM, Joseph Bruce Ismay však nakonec dokázal loď pojistit u největší britské pojišťovací společnosti Lloyd´s of London na částku v přepočtu 3 miliardy korun.

Proč se potopil v nejhlubším místě své trasy?

Smlouva uzavřená s pojišťovnou měla ale svá konkrétní specifika. Částka mohla být vyplacena, pokud by se loď potopila na širém moři a volala o pomoc. Jako další kritérium uváděla nemožnost vyproštění vraku z mořského dna.

Zajímavé je, že se Titanic potopil v tom nejhlubším místě na své trase. Podle konspiračních teoretiků kapitán Smith na tomto konkrétním místě loď zastavil a vyhlásil, že Titanic narazil do ledovce a potápí se.

Cestující pokládali informaci za falešný poplach

Pasažéři považovali opatření za pouhé cvičení, jelikož nikdo z nich necítil náraz, ani neviděl ledovec.

Další záhadou zůstává, proč telegrafista Jack Phillip volal o pomoc, ale neustále udával chybnou polohu lodi, tudíž záchrana některou z lodí, které pluly poblíž, nepřipadala v úvahu. Kvůli této informaci také nebyl vrak celých 73 let nalezen.

Potopení způsobila exploze

Podle této „pojišťovací“ teorie se lidé v záchranných člunech nacházeli již půl hodiny před tím, než se ozvaly dva mohutné výbuchy v místnosti s poštovními zásilkami. Tlakem exploze pak nýty bočních plátů vyrazily zevnitř ven.

Tomuto názoru přispívá i fakt, že obě části vraku dnes leží 650 metrů od sebe. Co se s Titanikem doopravdy stalo, už se dnes zřejmě nedozvíme.

Jisté je, že o život přišlo kvůli této tragédii 1 500 lidí, kteří v Southamptonu nastupovali s vědomím, že se Titanic nikdy nepotopí.