Jen málokterá stavba v Praze je opředena tolika záhadami jako slavný Karlův most. Dodnes se s jistotou neví, kdy přesně byl postaven, kdo byl jeho hlavním architektem a z čeho přesně se skládala malta, s níž tehdy dělníci pracovali.

Není to tak dávno, kdy nás vědci ujišťovali, že záhadě kolem Karlova mostu přišli konečně na kloub.

„K našemu velkému překvapení se nám v odebraném vzorku podařilo prokázat přítomnost vaječných bílkovin,“ oznámili v roce 2008. To však pouhé dva roky nato vyvrátili vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Zmínky o dřevěném mostě vedoucím přes Vltavu registrujeme až v 10. století. Ten je však roku 1157 stržen povodní, načež na jeho místě vyroste most Juditin. Když velká voda zničí i toto dílo, začne na stavbu nového mostu pomýšlet sám Karel IV. (1316–1378).

Červen, nebo červenec?

Základní kámen je položen v roce 1357, v přesném datu se však kronikáři rozcházejí. Za pravděpodobný se považuje 9. červenec 1357, 5 hodin a 31 minut, to však někteří badatelé zpochybňují.

„Za daleko hodnověrnější datum se jeví 15. červen, kdy se slavil svátek českého zemského patrona sv. Víta, což připomíná světcova socha na fasádě Staroměstské mostecké věže.

To původní datum je spekulace astronoma Zdeňka Horského, opírající se o zprávu kronikáře Lupáče, avšak ta je o 300 let mladší,“ podotýká historik Jan Royt. I kdyby byl 9. červenec správným datem, oslavovali bychom jej beztak v jiný den.

„Ve 14. století se kalendář opožďoval o devět dní za postavením Slunce. Za Karla IV. platil juliánský kalendář s délkou roku 365,25 dne,“ vysvětluje odbornice na kalendář Helena Krmíčková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Víno, mléko i syrečky!

Jisté není ani to, zda most navrhl mistr Parléř (asi 1332–1399).

„Na stavbě se jistě podílel ale s největší pravděpodobností byl prvním stavitelem pražský kameník a měšťan Otto, zvaný Otlin, který měl už zkušenosti ze stavby kamenného mostu v Roudnici nad Labem,“ zmiňuje se Royt.

O tom, jestli dělníkům přikazuje přidávat do malty i vejce, se živě diskutuje ještě dnes. Poslední výzkumy to nicméně spíše vyvracejí. „Žádná vajíčka v maltě na Karlově mostě použita nebyla.

Našly se v ní ale stopy vína a mléka,“ uvedla mluvčí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ivana Picková. Dokonce prý do ní spadlo i pár tvarůžků a syrečků.

Z Říma až do české kotliny

Při zkoumání vzorků však vědci přijdou na něco mnohem zajímavějšího – v mostě totiž najdou stopy takzvané římské malty. „Tento typ malty, vhodné pro vodní stavby, vymysleli a na svých významných strategických stavbách používali staří Římané.

Zatím nikdo nepředpokládal, že se takto kvalitní typ malty mohl používat v zemích Koruny české,“ shodují se odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Římská malta vyniká značnou pevností a tuhostí, a to i přesto, že je poměrně lehká.

„Těmito vlastnostmi připomíná středověká malta z Karlova mostu dnešní lehké konstrukční betony, z nichž se staví například moderní mosty nebo vrtné plošiny,“ říká Richard Přikryl z Karlovy univerzity v Praze.

Naopak, kdyby se do takové malty přidala vejce, ztratila by svou obrovskou tuhost a pevnost.