Pouhé dva roky se pyšní korunou havajská královna Liliuokalani. Když se 17. ledna 1893 podívá do ústí hlavní zbraní amerických vojáků, kteří obklíčili její palác, raději se vzdá. Z mapy teď navždy zmizí i nezávislé Havajské království.
V okamžiku, kdy se havajská panovnice Liliuokalani (1838–1917) vzdala své moci, stále ještě „doufala, že Spojené státy, podobně jako předtím Velká Británie, nakonec obnoví havajskou nezávislost,“ jak uvádí americká publicistka Lynn Santa Lucia.
Bývalá královna doufá marně. V roce 1897 jí nepomůže ani cesta na slavnost k uvedení Williama McKinleyho (1843–1901), 25. prezidenta USA, do funkce. Zbytečně se u něho ohání havajským pasem, Spojené státy už považují ostrovy za svoje území.
Šarmem zajistí zrušení cla
Hned na začátku své vlády v roce 1874 má David Kalākaua (1836–1891), bratr Liliuokalani velké starosti.
Protože „prosperita království zcela závisela na produkci třtinového cukru, který byl vyvážen z velké části do Spojených států, bylo – jak se panovníkovi zdálo – velice důležité, aby mu byl americký trh zcela otevřen,“ vysvětluje současný český autor Miroslav Stingl.
Ostrovní král chápe, že když havajský cukr prodraží dovozní clo, Američané budou raději sladit vlastním.
Rok po svém zvolení proto vyráží do amerického Washingtonu, kde se mu díky osobnímu kouzlu podaří sjednat smlouvu, která cukr i další havajské výrobky na americkém trhu osvobozuje od celních poplatků.
Panovnice se stává nepřítelem
Hospodářský úspěch ale není jediným Kalākauovým cílem. Chce podpořit mezinárodní prestiž státu, a tak v roce 1881 vyráží na cestu kolem světa.
Na dobu svého putování předává vládu nad ostrovy své sestře Liliuokalani, kterou stanovil svojí následnicí už 10. dubna 1877. Mezitím havajský král navštíví většinu evropských zemí, ale také například i Indii a Čínu.
Po návratu do země ale sílí tlak ze strany plantážníků. Jejich nová organizace Havajská liga by nejraději vládla ostrovu sama. Panovníka proto v roce 1887 násilím donutí přijmout ústavu omezující jeho pravomoci. král krátce na to umírá.
Prezident vzbouřencům nevěří
Daňový sazebník, který v roce 1890 vytvořil McKinley ještě jako kongresman, ruší clo pro země obchodující s cukrovou třtinou, takže havajské výsady končí.
Plantážníci mají vztek, odmítají novou královnu Liliuokalani a požadují připojení k USA. Kvůli sporům mezi neústupnou vladařkou a obchodníky vyplouvají k břehům Havaje američtí vojáci, kteří mají zajistit klid.
Lili se jim pod nátlakem v lednu 1893 vzdává.
Nový americký prezident Grover Cleveland (1837–1908) ale se vzbouřenými plantážníky odmítne jednat a pověří svého zplnomocněnce Jamese Blounta, aby zjistil, co se děje „Velká většina Havajců je proti prozatímní vládě a za hlavu státu považuje královnu Lilioukalani,“ referuje mu Blount po skončení své mise na ostrově.
Píseň na rozloučenou
Američtí námořníci se tedy vracejí z Honolulu zpátky do USA, ale prozatímní havajská vláda složená z plantážníků se od svých úmyslů nenechá odradit. V červenci 1894 vyhlašuje republiku a 7. února 1895 donutí královnu vzdát se všech práv.
Obviní ji z účasti na vzpouře, když v zahradě královské rezidence údajně najdou střelné zbraně.
„Nemám s tím nic společného,“ odmítá Lili, ale vojenský soud jí nařídí pokutu 5000 dolarů a pět let nucených prací. Později trest zmírní na osm měsíců domácího vězení v královském paláci Iolani.
Muzikální vládkyně složí během svého domácího vězení písní Aloha Oe (Sbohem), kterou se rozloučí se svojí vládou i nezávislostí země. Sen o havajské samostatnosti se rozplyne v červenci 1898, kdy McKinley podepíše dokument o připojení Havaje k USA.
