Vesničku Dýšina najdete 8 kilometrů severovýchodně od Plzně. Právě tady tráví dětství budoucí německý fyzik Peter Grünberg (1939–2018). Narodí se v Plzni Češce Anně Petermannové a ruskému židovskému emigrantovi Fjodoru Grinbergrovi.
Německy se u nich nemluví, to se musí naučit až později. „Svůj židovský původ jsem nevnímal. Byli jsme katolická rodina a mluvilo se u nás jen česky,“ vysvětluje. Fjodor je konstruktérem lokomotiv v plzeňské Škodovce.
Když jsou Peterovi 2 roky, získá otec německé občanství a nechá po německém vzoru upravit i příjmení rodiny – nyní jsou z nich Grünbergovi.
A je to na Nobelovku!
Svět slaví konec druhé světové války, u Grünbergů ale oblékají černou. Hlava rodiny umírá v českém internačním táboře. Pohřben je v hromadném hrobě na hřbitově obětí druhé světové války a vojáků Wehrmachtu.
O maminku Peter naštěstí nepřijde, Anna umírá až roku 2002 v úctyhodných 100 letech. Roku 1946 se česká éra jejich rodiny se uzavírá. Přichází odsun.
Minimálně pro dospívajícího chlapce to však bude do budoucna výhodou – studuje na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, Technické univerzitě v Darmstadtu a zaměstnání si najde až v Kanadě na Carletonské univerzitě.
Na stárnoucí kolena se vrací do Německa, aby pracoval ve výzkumném centru v Jülichu. Roku 2007 bouchají lahve šampaňského. Peter Grünberg získává s francouzským vědcem Albertem Fertem (*1938) Nobelovu cenu za objev jevu obří magnetorezistence. Právě díky nim se mohou začít vyrábět gigabytové harddisky.
