Už desítky milionů let houby manipulují mravence a parazitují na nich. Mravence ovládají natolik, že je postupně donutí až k sebevraždě. Nejznámější houboví „loutkáři“ jsou druhy z rodu housenců (Ophiocordyceps, často druh Ophiocordyceps unilateralis).
Životní cyklus této houby začíná, když se jako spora přichytí na mravence shánějícího potravu v lese. Pak nastává fáze manipulace, kdy houba pomalu přebírá vládu nad chováním mravence, přičemž jej pomalu prorůstá tak, aby se vyhnula životně důležitým orgánům a udržela mravence naživu.
Po ovládnutí nervového systému donutí mravence opustit svou kolonii, vydat se neobvyklou trasou do vyšších pozic v lese, a nakonec se zakousnout do spodní strany listu tak silně, že už se nemůže pustit.
Tomuto přichycení mravence na list se říká „smrtící sevření“ (ang. death grip).
![Za mravenčí apokalypsu je často zodpovědná houba z rodu Ophiocordyceps. FOTO: David P. Hughes, Maj-Britt Pontoppidan / Creative Commons / CC BY 2.5](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/10/800px-ophiocordyceps-unilateralis-768x1106.png)
Udržitelný „lov“
Je to poslední čin, který mravenec před svou smrtí udělá. Několik dní poté, co mravenec zemře, mu z hlavy vyroste plodnice, ze které se uvolní spory do okolí, a přenáší se na dalšího hostitele (na další mravence).
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Přesto, že je toto onemocnění stoprocentně smrtelné, cílem housence není zabít celou kolonii, ale držet si počet mravenců v kolonii na určité úrovni. Proto bývá v kolonii naráz nakaženo jen několik jedinců.
![Mravenci z rodu Camponotus jsou nejčastějšími oběťmi houby-manipulátorky. FOTO: Muhammad Mahdi Karim / Creative Commons / GFDL 1.2](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/10/carpenter-ant-tanzania-crop-768x512.jpg)
Ovlivněné chování bez ovládnutí mozku
Housenec překvapivě nepřebírá otěže skrze mozek, ale ovládnutím jiných částí nervové soustavy mravence. Vědci z Pensylvánské státní univerzity sledovali migraci parazitických buněk pomocí fluorescenční mikroskopie napříč celým tělem a v mozku žádné nenašli.
Na základě pozorování sestavili algoritmus, který mapuje pohyb hyf mravencovým tělem. Kolem i uvnitř svalových vláken housenec vytváří jakési „lešení“, a tak manipuluje jeho pohyby.
Mravence ovládá prostřednictvím sloučenin, které zasahují do nervového systému a řídí jej přímo ovlivňováním stahů svalu.