V roce 2024 má odstartovat první čtveřice dobrovolníků, kteří se pokusí zasít zrnka pozemského života na Marsu. Vědci ale v úspěch mise nevěří. Podle nich začnou účastníci programu umírat už za pár týdnů.
Ambiciózní soukromý projekt Mars One, který vznikl pod záštitou nizozemského vizionáře Base Lansdorpa (*1977), si klade za cíl kolonizaci Marsu a proměnu rudé planety v zelenou.
První účastníci tohoto projektu s jednosměrnou letenkou na Mars by podle Lansdorpova plánu měli vzlétnout v roce 2024 a o rok později v cílové destinaci přistát.
Jejich jména by ale měla být známá už během roku 2015, neboť budoucí kolonizátory čeká dlouhý a náročný výcvik.
Po přistání budou mít za úkol vypěstovat rostliny, které jim budou dávat potravu a kyslík, získat vodu a připravovat planetu na příchod dalších kolonizátorů.
První úmrtí přijde rychle
Vědci se ale k trvalému osídlení Marsu staví skepticky. Odborníci massachusettského technologického institutu si dokonce troufli vypočítat délku života kolonizátorů.
Na základě různých grafů a matematických vzorců vypočítali zdroje kyslíku, potravin a technologií nezbytných k letu na Mars a k pobytu člověka na planetě.
Podle těchto výpočtů zemře první osadník už za pár týdnů. „Ke smrti prvního kolonisty dojde přibližně 68. den po výsadku. Důvodem bude udušení,“ tvrdí zpráva amerických vědců.
Zradí je technologie?
Smrt kolonisty bude pravděpodobně způsobena nedostatečně vyvinutou technologií, která by měla vyrovnávat atmosféru.
Schéma vědců totiž poukazuje na reálnou hrozbu, že se technologie nebude umět vypořádat s velkým množstvím kyslíku, jenž vyprodukují dovezené rostliny.
Vědci také připomínají, že první obyvatelé Marsu nebudou schopni na planetě žít soběstačně a bez výrazné pomoci ze Země. Jedna zásobovací mise přitom vyjde v přepočtu na minimálně 99 miliard korun.
Podaří se projektu získat potřebné finance k udržení kolonizátorů při životě? Bude mít mise dostatečné vybavení, nebo se číslo 68 jednomu z osadníků skutečně stane osudným?
